Aktualita: Z nabídky kulturních, zábavních a sportovních akcí v Istrii v sezóně 2020

PIĆAN

Malebné středověké městečko ve střední Istrii 27 km severozápadně od Rabacu, na vápencovém pahorku na západ od Čepićského polje (Čepićko polje).

Pravděpodobně již v 5. stol. se stal biskupským sídlem. Ve vesnicích, které spadaly pod tehdejšího biskupa, se udržel v liturgii až do 16. stol. domácí jazyk. Biskupství bylo zrušeno v 18. stol.

Městečko bylo ve středověku sevřeno hradbami, které se z větší části zachovaly. Městská brána je ze 14. – 15. stol. Stará katedrála byla v 18. stol. od základu přestavěna v barokním slohu. Z původní katedrály zůstaly jen četné cenné předměty (některé v místním muzeu).

Mimo hradby na místním hřbitově románský kostelík s gotickými freskami.

Pićan je navštěvován také pro svá výborná vína.

PLOMIN

Vymírající městečko nad Plominským zálivem, 23 km severovýchodně od Rabacu.

Plomin

Kdysi živý přístav a středisko obchodníků, řemeslníků, rybářů a námořníků, správní středisko okolí. Dnes je toto tiché městečko ve výšce skoro 15O m nad smaragdově zeleným Plominským zálivem jen občasným cílem turistů, kteří sem přijíždějí za hodnotnými památkami minulosti.

Zde stála již ilyrsko-římská osada Flanona. Od začátku 15. stol. připadla stejně jako celá Istrie pod benátské panství. Částečně se dochovaly hradby z 13. – 14. stol., v pozměněném stavu je soustava opevnění z benátské doby (16. – 17. stol.).

Na jižní zdi románského kostela sv. Jiří (Sveti Juraj Stari) je jedna z velmi cenných památek Istrie, reliéf s hlaholským nápisem z 11. stol.

Župní kostel sv. Jiří (Sveti Juraj) z 15. stol. s cenným renesančním interiérem.

Malebný Plominský záliv je úzký, do pevniny hluboko zaříznutý záliv (3,5 km dlouhý a 200 až 300 široký), voda je zvláštní nazelenalé barvy. Nad ním, na mysu Mašnjak (Rt Mašnjak) ve výšce 245 m krásná vyhlídka (Vidikovac, Belvedere) na Kvarner i istrijské vnitrozemí.

RAKOTULE

Vesnice 25 km severovýchodně od Poreče. Ve hřbitovním kostelíku ze 14. – 15. stol. hodnotné fresky ze 14. stol.

ROČ

Vesnice ve střední části Istrie, 9,5 km od Buzetu.

Ve středověku středisko hlaholského písemnictví (Ročský misál, Ročské pergameny aj.).

Dnes několik cenných starých staveb: románská kaple sv. Petra (Sveti Petar) se zbytky fresek, románsko-gotický kostelík sv. Antonína opata (Sveti Antun opat), gotický kostel sv. Bartoloměje (Sveti Bartul).

V r. 1977 byla mezi vesnicemi Roč a Hum (11 km) vybudována Alej hlaholášů (Alej glagoljaša). Tvoří ji 10 kamenných symbolických objektů a měděná brána. Celý sochařsko-architektonický projekt je oslavou a připomínkou církevně politického a kulturního fenoménu, jakým bylo hlaholství a jeho dějinný význam pro Chorvaty a jejich národní uvědomění. Je to např. stůl sv.Cyrila a Metoděje, trůn jejich žáka sv.Klimenta a další autory projektů jsou Želimir Janeš a Josip Bratulić.

SVETI PETAR U ŠUMI

Malá obec v istrijském vnitrozemí, 7 km jihozápadně od Pazinu.

Nejstarší stavbou v obci je románský benediktinský klášter z 12. stol., později několikrát přestavovaný. Součástí kláštera je pěkná křížová chodba, částečně románská, částečně renesanční. Od zrušení kláštera za Josefa II. ve druhé polovině 18. stol. slouží klášter obytným účelům.

SVETVINČENAT (SVETI VINČENAT)

Obec 17 km jihovýchodně od Limského zálivu. Její jméno je spjato s románským hřbitovním kostelíkem sv. Vincence (Sveti Vinčenat) z 12. stol. s nástěnnými malbami ze 13. – 15. stol., mezi nimiž vyniká kompozice Poslední soud. Nejstarší fresky se dochovaly jen ve fragmentech. U kostelíka je ještě patrno původní opevnění.

Na půvabném starobylém náměstí se tyčí renesanční zámek – kaštel Grimaniů z 15. a 16. stol. Se zámkem sousedí radnice a městská lodžie, obě v renesančním slohu.

VALTURA

Vesnice 12 km severovýchodně od Puly. Jeden kilometr od ní se rozkládá nejbohatší a nejpozoruhodnější archeologická lokalita Istrie – Vizače, původně Nesactium, chorvatsky Nezakcij.

Na tomto místě stávalo hlavní středisko ilyrského kmene Histrijců (Istrijců), které bylo Římany poničeno v bojích roku 177 př. Kr. Histrijci je pak znovu vybudovali, avšak za císaře Augusta je Římané ve velmi tvrdých bojích dobyli a zničili. Později zde vyrostlo římské sídlo.

Podrobněji o Ilyrech: Cesta do pradávné minulosti Istrie.

VIŠNJAN

Vesnice v západním vnitrozemí Istrie, 12 km severovýchodně od Poreče.

Ve Višnjanu lze navšívit pozůstatky někdejšího opevnění, několik hodnotných sakrálních staveb (15.- 19. stol.), ve farním kostele tři obrazy ve stylu Palmy mladšího a fresky v gotické kapli sv. Antonína (Sv. Antun Opat).

Za návštěvu stojí nově vybavená a obnovená hvězdárna (Zvjezdarnica Višnjan), která pořádá prohlídky, pozorování denní i noční oblohy a přednášky (viz článek: Hvězdárna ve Višnjanu u Poreče má otevřeno i po sezóně. V den letniho slunovratu 21. června se tu konná Astrofest s hudebně-scénickým programem.

Necelé 2 km severozápadně od Višnjanu mezi Baratem a Červarem se nacházejí zříceniny benediktinského kostela sv. Michala (Sveti Mihovil) z 11. stol.

Z okolí pocházejí kvalitní istrijská vína.

VODNJAN

Městečko (3 7OO obyv.) na jihu Istrie na nalé vyvýšenině při silnici z Bale do Puly, od níž je vzdálen 10 km. Vodnjanem prochází i železniční trať Divača – Pula. Leží ve vnitrozemí – od moře je vzdálen 6 km. Jeho okolí je úrodné, pěstuje se hlavně vinná réva a olivovníky. Sušárny tabáku, který se v okolí pěstuje. V poslední době se pro svůj starobylý ráz stává turistickým cílem.

Vodnjan

Nejstarší zmínky o zdejší obci s názvem vicus Atinianum jsou z 12. stol. Svou dnešní výrazně středověkou tvářnost benátského typu získalo městečko za benátského panství, které trvalo dlouhá staletí, a zachovalo si ji, s výjimkou některých zbouraných staveb, dodnes. Obyvatelstvo hovoří doposud tzv. istro-románským dialektem, který se zachoval též v Bale a Rovinji.

I když mnohé stavby ve Vodnjanu nejsou v nejlepším stavu a chátrají, stojí Vodnjan pro své středověké urbanistické řešení a některé pozoruhodné stavby za zastávku a prohlídku. Místo hradeb se tu tyčí věnec vysokých, těsně na sebe jakoby nalepených domů, které převzaly úlohu městského opevnění a dobře chránily město před útočníky. Labyrint uzoučkých nepravidelných uliček protkává celé historické jádro, starobylé domy a paláce upoutávají svými detaily – gotickými a renesančními okny, balkóny, portály, schodišti atd.; beze změn tu stojí 400 i 500 let. K jejich působivosti přispívá bohatá květinová výzdoba oken a balkonů. V mnoha domech se podle provinčního benátského způsobu žilo jen v patře, přízemí sloužilo komerčním účelům.

Zdejšímu půvabnému hlavnímu náměstí vévodí palác Betika (též Betica), dnes sídlo Muzejní sbírky Vodnjanu (Muzejska zbirka). Na náměstí je i chlouba Vodnjanu, kostel sv. Blažeje (Sveti Blaž), a velmi hodnotná Sbírka sakrálního umění (Zbirka sakralne umjetnosti).

Místním obyvatelům se říká Bumbari a jejich národopisné zvláštnosti se uplatňují hlavně při zdejší lidové slavnosti zvané Bumbarska fešta, která se koná každoročně již po staletí.

Další možnosti poznání okolí viz tematický článek: Toulky po jihozápadní Istrii

ŽMINJ

Městečko 13 km jižně od Pazinu, v istrijském vnitrozemí. Je rozloženo na kopci (379 m), výhled. Úrodné okolí, bohatý zemědělský kraj.

Městečko bylo původně celé opevněno, později byly do části hradeb vestavěny vysoké obytné domy. V severozápadní části se zachovaly obranné věže. Z opevněného zámku – kaštelu ve středu městečka zůstala jen mohutná nárožní věž (dnes je v ní prodejna lidových výrobků).

Pěkné gotické fresky v kostelíku sv. Antonína opata (Sveti Antun opat). Poškozené gotické fresky v gotické kapli sv. Trojice (Sveto Trojstvo) z 15. stol.