Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Bosiljevo - Žuta Lokva - Gospić - Gornja Ploča - Zadar
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Plitvická jezera - Gračac - Maslenický most - Zadar
| Trasa č. 1 (po dálnici Záhřeb - Split) |
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Bosiljevo - Žuta Lokva - Gospić - Gornja Ploča - Zadar
Tato trasa maximálně využívá dálnice, z čehož plynou i vyšší výdaje za dálniční poplatky. V současné době ji značně prodražuje platba za slovinskou dálniční známku. Trasu uvádíme jako základní a "stará", dříve přetížená trasa po silnici přes Plitvická jezera je alternativní (nyní trasa č. 2). Na území Chorvatska vede po nové dálnici Záhřeb - Split (Chorvaté jí říkají "Dalmatina").
I přes značné urychlení díky nové dálnici stále zůstávájí na této trase problematická místa, která jsou při sezónním náporu přetížená, např. na slovinsko-chorvatském hraničním přechodu nebo při placení mýtného na dálnicích v Chorvatsku (především Lučko). Pro zpáteční cestu upozorňujeme, že v roce 2009 byla tři kilometry před Lučkem ve směru od Karlovce otevřena nová mýtnice Demerje, která slouží pouze bezhotovostním platbám. Mýtnice Lučko je nyní určena pro placení dálničního poplatku v hotovosti (viz aktualita: Od 13. června je v provozu rekonstruovaná mýtnice Lučko a nová mýtnice Demerje). K dopravním kolapsům na této trase dochází o prázdninových sobotách, kdy se střídají turnusy v ubytovacích zařízeních. Pokud můžete, vyhněte se cestování v sobotu.
Pro přechod z ČR do Rakouska (je nutná dálniční známka) se nejčastěji používá bývalý hraniční přechod Znojmo, odkud se pokračuje po silnici E59 směrem na Vídeň. Ve Stockerau (50 km za hranicemi) začíná dálnice (A22) do Vídně (Wien). Z Moravy bude výhodnější bývalý hraniční přechod v Mikulově, může však být rychlejší alternativou i pro cestu z Prahy. Z hranic se jede po silnici E461 přímo do Vídně. Průjezd Vídní po dálnici bývá rychlý, pokud zde nejsou uzávěrky či není dopravní špička. Po dálnici A2 (E59) se příjemně projede téměř celá rakouská část trasy (žádné poplatky se zde neplatí), ve Štýrském Hradci (Graz) se odbočí na dálnici A9 (ukazatele: Slowenien - Spielfeld), která vede rovinou až na bývalý rakousko-slovinský hraniční přechod Spielfeld - Šentilj.
Doporučujeme koupit slovinskou dálniční známku (viz dálniční poplatky ve Slovinsku) již u rakouských čerpacích stanic nebo nejpozději na hranici, protože krátce za hraničním přechodem začíná ve Slovinsku dálnice A1 do Mariboru (Šentilj - Pesnica, 16 km). Krajina tohoto vinařského kraje je malebná, po pravé straně se táhnou kopce Pohorje, které jsou posledními výběžky Alp. V posledních letech býval průjezd Mariborem problematický, stejně tak silnice od Mariboru, která vede hustě osídlenou zemědělskou krajinou (nížina řeky Drávy) s mnoha vesnicemi. Situace se změnila v létě 2009, kdy byl otevřen východní obchvat Mariboru (Pesnica - Slivnica) a navazující dálniční úsek A4 z Mariboru k Ptuji (Slivnica - Draženci, 20 km). Po sjezdu z dálnice pak zbývá jen 10 km po staré silnici E59 k slovinsko-chorvatskému hraničnímu přechodu Gruškovje/Macelj. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie se tu provádí jen pasová kontrola (viz Jaké změny přinese vstup Chorvatska do Evropské unie na hraničních přechodech?).
Za hraničním přechodem Macelj začíná na chorvatské straně dálnice do Záhřebu (Trakošćan - Zaprešić). Mýtné v Chorvatsku se platí podle délky použitého úseku dálnice až při výjezdu (viz dálniční poplatky v Chorvatsku). Okolní krajina je kopcovitá, směrem k Záhřebu pak kopce ustupují. Po levé straně je vidět vzdálenější masív Ivančica dosahující přes 1000 m a následuje stejně vysoká Medvednica, která je oblíbeným výletním cílem obyvatel Záhřebu. Před Záhřebem, v Zaprešići, se sjíždí z dálnice a hlavní město se objíždí po dálničním obchvatu. Na jihozápadě je velké odpočívadlo s názvem "Plitvice" - Lučko (název je trochu matoucí) s velkým parkovištěm, restaurací, velkými WC a umývárnou uvnitř, hotelem, kempem, benzínovou pumpou atd., sloužící jako častá zastávka při cestě k moři. Opět se najíždí na dálnici (Lučko) a motorista si vyzvedne kartu, kterou pak odevzdá při výjezdu z dálnice a platí mýtné za projetý úsek či celou trasu dálnice až do Splitu. Přes Karlovac se rychle dojede do Bosiljeva. Na dálničním uzlu Bosiljevo je třeba odbočit k jihu na dálnici směrem na Split, protože dálnice k západu pokračuje do Rijeky.
Dálnice vede z Bosiljeva přes Ogulin, Josipdol k tunelu Mala Kapela. Tento nejdelší tunel v Chorvatsku (5760 m) byl otevřen v červnu 2005 a čtyři roky sloužil pouze jeden tunelový tubus obousměrnému provozu pouze, takže tu docházelo k zácpám a několikakilometrovým frontám. V květnu 2009 byl otevřen druhý dobudovaný tubus a k problémům by již nemělo docházet (viz aktualita: Byl zahájen provoz v obou tubusech tunelů Mala Kapela a Sveti Rok). Dálnice pokračuje hornatým terénem s mnoha tunely, mosty a viadukty. Vede krásnou, dosud velmi odlehlou, řídce osídlenou krajinou zvanou Lika, která patří k ekologicky nejcennějším oblastem v Chorvatsku. Pro mnohé motoristy, kteří tolik nespěchají, bude zajímavé sjet z dálnice a udělat si na některých obzvlášť půvabných přírodních partiích krátkou zastávku u zdejších řek (např. Gacka a Mrežnica) či u skalních partií (např. Klek u Ogulinu) - podrobněji tematický článek: Zpestřete si cestu na Jadran!. V uzlu Žuta Lokva opouští dálnici motoristé směřující do Senje na Chorvatském přímoří a na ostrovy Rab a Pag (silnice D23). Dálnice pokračuje přes Otočac a Gospić (zde se odbočuje po D25 na Karlobag), uzel Gornja Ploča k tunelu Sveti Rok, který má od května 2009, stejně jako zmíněný tunel Mala Kapela, v provozu dva tubusy. Na tento tunel dlouhý 5670 m je třeba zvlášť upozornit. Vede pod vrcholky jižní části Velebitu a je technicky nejnáročnějším dílem celé dálnice. Při výjezdu ve výšce 500 m z tunelu Sveti Rok se otevírá krásný pohled na Jadran a jeho ostrovy. Následují serpentiny (což není u dálnic běžné, a tak je zde snížena povolená rychlost), kterými se dálnice dostává dolů k moři.
Přes Maslenici pokračuje dálnice k Maslenickému mostu (Maslenički most). "Starý" Maslenický most, který stál dále od moře (jižněji) na místě chráněném před nebezpečným větrem - "bórou" (též "bura"), byl za války v 90. letech zničen. Vzhledem k tomu, že se dálniční most při silných bouřích někdy uzavírá a neexistovala tu alternativní trasa, byl postaven další most na místě toho původního (viz aktualita: Dne 17. června byl otevřen Maslenický most přes Novskou úžinu). Z dálnice se u Zadaru sjíždí buď v dálničnímu uzlu Zadar I - západ (pro vlastní Zadar a okolí) nebo o necelých 10 km dál v dálničním uzlu Zadar II - východ (pro oblasti na jihovýchod od Zadaru).
Interaktivní mapu dálnice lze najít na stránkách společnosti Chorvatské dálnice (Hrvatske autoceste): www.hac.hr. Lze na ní zobrazit doprovodné objekty (čerpací stanice, odpočívadla, občerstvení, WC atd.), dálniční uzly (exity), tunely, mosty apod.
| Trasa č. 2 (po "staré" silnici přes Plitvická jezera) |
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Plitvická jezera - Gračac - Maslenický most - Zadar
Kdysi to byla základní a nejčastěji používaná trasa pro cesty do celé Severní Dalmácie. Nyní ji uvádíme jako alternativní pro ty, kteří nechtějí z jakéhokoli důvodu použít dálnici Záhřeb - Split. Nejčastějším důvodem může být návštěva Plitvických jezer, případně i finanční úspora oproti dálnici. V sezóně bývala tato silnice přetížená, což se zlepšilo otevřením paralelní dálnice Záhřeb - Split.
Pro přechod z ČR do Rakouska (je nutná dálniční známka) se nejčastěji používá bývalý hraniční přechod Znojmo, odkud se pokračuje po silnici E59 směrem na Vídeň. Ve Stockerau (50 km za hranicemi) začíná dálnice (A22) do Vídně (Wien). Z Moravy bude výhodnější bývalý hraniční přechod v Mikulově, může však být rychlejší alternativou i pro cestu z Prahy. Z hranic se jede po silnici E461 přímo do Vídně. Průjezd Vídní po dálnici bývá rychlý, pokud zde nejsou uzávěrky či není dopravní špička. Po dálnici A2 (E59) se příjemně projede téměř celá rakouská část trasy (žádné poplatky se zde neplatí), ve Štýrském Hradci (Graz) se odbočí na dálnici A9 (ukazatele: Slowenien - Spielfeld), která vede rovinou až na bývalý rakousko-slovinský hraniční přechod Spielfeld - Šentilj.
Doporučujeme koupit slovinskou dálniční známku (viz dálniční poplatky ve Slovinsku) již u rakouských čerpacích stanic nebo nejpozději na hranici, protože krátce za hraničním přechodem začíná ve Slovinsku dálnice A1 do Mariboru (Šentilj - Pesnica, 16 km). Krajina tohoto vinařského kraje je malebná, po pravé straně se táhnou kopce Pohorje, které jsou posledními výběžky Alp. V posledních letech býval průjezd Mariborem problematický, stejně tak silnice od Mariboru, která vede hustě osídlenou zemědělskou krajinou (nížina řeky Drávy) s mnoha vesnicemi. Situace se změnila v létě 2009, kdy byl otevřen východní obchvat Mariboru (Pesnica - Slivnica) a navazující dálniční úsek A4 z Mariboru k Ptuji (Slivnica - Draženci, 20 km). Po sjezdu z dálnice pak zbývá jen 10 km po staré silnici E59 k slovinsko-chorvatskému hraničnímu přechodu Gruškovje/Macelj. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie se tu provádí jen pasová kontrola (viz Jaké změny přinese vstup Chorvatska do Evropské unie na hraničních přechodech?).
Za hraničním přechodem Macelj začíná na chorvatské straně dálnice do Záhřebu (Trakošćan - Zaprešić). Mýtné v Chorvatsku se platí podle délky použitého úseku dálnice až při výjezdu (viz dálniční poplatky v Chorvatsku). Okolní krajina je kopcovitá, směrem k Záhřebu pak kopce ustupují. Po levé straně je vidět vzdálenější masív Ivančica dosahující přes 1000 m a následuje stejně vysoká Medvednica, která je oblíbeným výletním cílem obyvatel Záhřebu. Před Záhřebem, v Zaprešići, se sjíždí z dálnice a hlavní město se objíždí po dálničním obchvatu. Na jihozápadě je velké odpočívadlo s názvem "Plitvice" - Lučko (název je trochu matoucí) s velkým parkovištěm, restaurací, velkými WC a umývárnou uvnitř, hotelem, kempem, benzínovou pumpou atd., sloužící jako častá zastávka při cestě k moři. Opět se najíždí na dálnici (Lučko) a motorista si vyzvedne kartu, kterou pak odevzdá při výjezdu z dálnice v Karlovci a platí mýtné za projetý úsek. Z Karlovce cesta pokračuje po silnici E 71 směrem na Slunj.
Z Karlovce vede cesta nejprve rovinou, pak řídce osídlenou pahorkatinou Kordunu. Silnice se až do Slunje střídavě přibližuje k řece Koraně. Počínaje Karlovcem jsou podél cesty patrné stopy po válečném konfliktu v 90.let 20.stol. - zničené ohořelé či rozstřílené domy apod. Na celé trase až k pobřeží se stále nedoporučuje v zájmu vlastní bezpečnosti vstupovat na označená a ohraničená území, která mohou skrývat nevybuchlou munici, a do volné přírody mimo vyznačené cesty nebo do válkou zničených objektů.
První větší obcí je malebné městečko Slunj (hotel, restaurace). Do řeky Korany se tu vlévá krásnými peřejemi a vodopády říčka Slunjčica (viz tematický článek: Rastoke na řece Slunjčici ve Slunji).
Za Slunjí se terén postupně zvyšuje až k velmi navštěvovaným Plitvická jezera (hotely, restaurace, kempy).
Plitvicemi začíná kraj zvaný Lika (odtud také Chorvaty velmi používaný název pro tuto silnici Lička magistrala, tj. Lická magistrála). Po pravé straně se vypínají vrchoky pohoří Mala Kapela. Od městečka Korenica vede silnice náhorní plošinou mezi pohořím Plješevica a Velebitem. Silnice je zde širší a rovnější. Pokračuje se po ní až před Udbinu, kde je postaven nový obchvat města (9 km). Na obchvat navazuje dálniční přípojka k dálnici Záhřeb - Split (k uzlu Gornja Ploča), je tedy třeba dát pozor na ukazatele a odbočit na Gračac a Knin, nikoli na dálnici. Z Udbiny pokračuje cesta dále přes Gračac, míjí hlavní velebitský hřeben.
Za městem Gračac silnice stoupá do průsmyku (766 m) a odtud pak začíná dlouhé pozvolné klesání nekonečnými serpentinami až k moři. Po pravé straně se tyčí srázy Velebitu, po levé straně je dole vidět klikatá modrá stužka řeky Zrmanje. Kaňon Zrmanje je i z výšky nádherný, zejména poslední úsek od Obrovce k ústí do Novigradského moře.
Kdo čeká na velkolepý výhled na moře, bude zklamán. První výhledy na modrou hladinu jsou na uzavřené Novigradské moře (Novigradsko more), otevřené moře je vidět až později, a to stejně jen úzký Velebitský kanál, impozantní je však hradba Velebitu nad ním.
Od Maslenice cesta pokračuje po Jadranské magistrále, nejprve přes nedávno otevřený Maslenický most, který byl postaven na místě starého mostu, zničeného za války v 90. letech (viz aktualita: Dne 17. června byl otevřen Maslenický most přes Novskou úžinu) a následuje pěkná rovná silnice až do Zadaru.
