CHORVATSKÉ POBŘEŽÍ A OSTROVY

aktualizace: 20.05.2022

Pojem a charakteristika pobřeží a ostrovů

Chorvatské pobřeží tvoří převážnou část pobřeží východního Jadranu. Táhne se od mysu Savudrija (Rt Savudrija) na severu k mysu Oštri (Rt Oštri) na jihu. Pobřežní čára pevniny měří 1880 km, pobřežní čára ostrovů činí 4 398 km, tedy celková délka pobřeží včetně ostrovů je 6 278 km.

Chorvatské pobřeží Jadranu je mimořádně členité, což přispívá k jeho půvabu a malebnosti. Jen jediná země v Evropě, Norsko, má pobřeží ještě členitější. Tam, kde je pobřeží vápencové, jsou břehy vysoké, strmé. skalnaté a zkrasovělé, v oblastech flyše je pobřeží nízké a písčité (chorvatsky se takovému pobřeží říká žalo). Právě tam jsou nejkrásnější pláže, např. na Makarské riviéře.

Baška Voda

Tam, kde došlo v dávné minulosti k nejvýraznějšímu poklesu pevniny a k jejímu zatopení mořem, vznikly dlouhé zálivy (chorvatsky zaljev), jimiž moře vniklo hluboko do pevniny ( např. zálivy Zavratnica, Bakarski zaljev, Plominski zaljev a další). Pokles pevniny zformoval i ústí řek. Například dnešní Novigradské moře (Novigradsko more nebo Novigradski zaljev) v severní Dalmácii je vlastně zatopeným dolním tokem řeky Zrmanje. Prukljanské jezero (Prukljansko jezero) u Šibeniku vzniklo zatopením dolního toku řeky Krky. Zajímavá je v tomto směru i řeka Neretva, jejíž ústí do moře bylo v praehistorických dobách někde mezi ostrovy Hvar a Korčula, poblíž dnešního městečka Vela Luka. Tehdy to byla souše, tedy pevnina, dnes je tu moře. V poledové době naopak moře vniklo vysoko proti toku Neretvy až do míst, odkud nyní řeka vytváří svou deltu.

Dva největší poloostrovy jsou Istrie (Istra) na severu a Pelješac na jihu, největší zálivy jsou Kvarnerský (Kvarnerski zaljev) na severu a Kaštelský (Kaštelanski zaljev) ve střední Dalmácii.

Poloostrov Pelješac je velmi dlouhý poloostrov, jakýsi protáhlý, poměrně vysoký horský hřeben. U Stonu, kde vybíhá z vlastní pevniny, je velmi úzký a nízký. Kdyby se moře zvedlo jen o pár metrů, přestal by být Pelješac poloostrovem a změnil by se v ostrov, což by bylo pro plavbu výhodné. Dnes totiž tvoří značnou překážku pro plavbu a lodi jej musí daleko objíždět. V minulosti byly sice již vypracovány plány na prokopání průplavu, který by přeťal úzkou převlaku, což by znamenalo oddělení poloostrova od pevniny, ale pro vysoké náklady a s ohledem na jiné potřebnější projekty se tyto plány doposud nerealizovaly.

Mljet

Je jen málo zemí, které mají u svých břehů tolik ostrovů a ostrůvků jako Chorvatsko. Velkých ostrovů je 69, z nichž je trvale obydleno 50 (v některých pramenech se uvádí 60). Ostrůvků je 656 (mezi ostrůvky se počítají pevninské částice, jejichž pobřežní čára se pohybuje od 1,5 do 10 km. Ostrůvky mají rostlinný kryt a nejsou trvale obydleny. Tak zvaných hřebenů a útesů je 508, jejich pobřežní čára je do 1,5 km a jsou bez vegetace. Celkový počet pevninských částic v moři činí tedy 1 233 (různé prameny uvádějí odlišný počet, např. 1 185; odlišnost v počtu ovlivňují hlavně útesy).

Největšími ostrovy jsou Krk a Cres s rozlohou 405,78 km2 (viz aktualita: Který jadranský ostrov je největší?), po nich následuje Brač (394,57 km2). Čtvrtý Hvar je sice značně menší (299,66, ale zato je to nejdelší ostrov (68 km). Nejvyšším ostrovem je Brač (778 m). V současné době žije na jadranských ostrovech 124 955 tis. obyvatel. Znamená to, že jejich počet stále klesá (před pár lety byly údaje o několik desítek tisíc vyšší).

Ostrovy byly v dávné minulosti součástí pevniny, jak o tom svědčí jejich uspořádání do skupin a řad i směr, jakým se táhnou, a také naprosto shodné geologické složení jako sousední pevnina.

Členění chorvatského pobřeží a ostrovů

Pobřeží se dělí na tyto oblasti:

Západoistrijské přímoří - začíná u mysu Savudrija a zahrnuje celou západní část Istrijského poloostrova

Kvarnerská riviéra - rozkládá se při pobřeží Kvarnerského zálivu na východním pobřeží Istrie a zahrnuje letoviska od Duge Uvaly / Krnice po Opatiji

Chorvatské přímoří je geografický název pobřeží, které se táhne od Rijeky (Rijeku v to počítaje) na jihovýchod až po městečko Karlobag (včetně)

Severní Dalmácie - začíná u Karlobagu a táhne se až k Rogozniici

Střední Dalmácie - je pokračováním Severní Dalmácie a končí za letoviskem Gradac

Jižní Dalmácie - je pokračováním Střední Dalmácie a táhne se až na hranici s Černou Horou k mysu Oštri.

Podle tohoto členění jsou uspořádány i popisy míst, včetně popisů přilehlého vnitrozemí. Oblasti jsou vyznačeny na připojených mapkách.

Jadranské chorvatské ostrovy jsou členěny takto:

Západoistrijské ostrovy před západním pobřežím Istrie od ústí Mirny až k mysu Kamenjak na jižním cípu Istrijského,poloostrova. Souostroví má jeden větší ostrov, 53 ostrůvků, 29 útesů a hřebenů.
Kvarnerské ostrovy se táhnou severojižním směrem ve Rijeckém a Kvarnerském zálivu a patří k nim všechny ostrovy od mysu Kamenjak do myšlené čáry, která vede jižně od ostrovů Susak, Ilovik, Maun a Pag do Ljubačské úžiny (Ljubačka vrata). Dělí se na dvě velké skupiny: pás vnějších ostrovů a pás vnitřních ostrovů. Vnějšími ostrovy jsou Cres, Lošinj a řada ostrůvků. Do vnitřního pásu patří Krk, Ráb, Pag a menší ostrovy. Mezi ostrovy se rozkládají tyto větší mořské plochy: Rijecký záliv a Kvarnerský záliv zvaný též krátce Kvarner, záliv Kvarnerić a Velebitský průliv (Velebitski kanal)
Severodalmatské ostrovy jsou nízké a ploché, stejně jako Kistanjská plošina (Kistanjska površ) na přilehlé pevnině. Ostrovy se táhnou od severozápadu k jihovýchodu. Začínají ostrovy Premuda a Olib a končí u myslu Ploče. Na rozdíl od Kvarnerských jsou Severodalmatské ostrovy většinou menší nebo vysloveně malé a nedosahují větších výšek. Jsou uspořádány do několika řad, vzájemně oddělených úzkými průlivy. Geologickým složením, výškou a směrem, kterým se táhnou, jsou nepochybně bývalou součástí Kistanjské plošiny, resp. Ravných kotarů. Poklesem pevniny a zvýšením mořské hladiny zatopilo moře níže položené oblasti, z nichž vyčnívají nad hladinu jen jejich výše položené části v podobě dnešních ostrovů. K větším ostrovům patří Premuda, Silba, Olib, Molat, Ist, Ugljan, Pašman a Dugi otok. Zvláštní souostroví tvoří Kornatské ostrovy (Kornati).
Středodalmatské ostrovy začínají od mysu Ploče a táhnou se do Neretvanského a Korčulského průlivu. Po morfologické stránce jsou podobné Kvarnerským ostrovům. Převládají tu velké, případně vyšší ostrovy, jsou osídlené. Patří sem Brač, Hvar, Vis, Šolta, Čiovo a Drvenik. Nejblíže k pevnině leží Čiovo u Trogiru, nejvzdálenějčí jsou Svetac, Brusnik a Jabuka. Od dříve uvedených ostrovů se liší směrem, kterým se táhnou. Jsou poměrně vysoké, což odpovídá výškám na přilehlém pobřeží pevniny. Jsou od pevniny nebo vzájemně odděleny průlivy, a to Splitskou úžinou (Splitska vrata) a dále Bračským, Hvarským, Korčulským a Neretvanským průlivem (Brački, Hvarski, Korčulanski a Neretvanski kanal). Tyto průlivy jsou zatopené synklinály někdejší pevniny.
Jihodalmatské ostrovy začínají u poloostrova Pelješac a Korčulského průlivu a táhnou se k Cavtatu. Svou polohou, morfologicky a dalšími vlastnostmi se dělí na skupinu vnější, zahrnující Korčulu, Mljet, Lastovo, a Palagruža, a vnitřní, tzv. Elafitské ostrovy - Jakljan, Šipan, Lopud, Koločep, Daksa, Lokrum, Supetar, Bobara a Mrkan. Z průlivů mezi ostrovy jsou nejdůležitější Mljetský a Lastovský (Mljetski a Lastovski kanal).