V roce 1996 došlo u ostrovní skupiny Vele Orjule (východně od jižního cípu ostrova Lošinj) k mimořádnému objevu: belgický turista - potápěč našel v hloubce 45 metrů antickou sochu zaklesnutou na písečném dně mezi dvě skalní stěny. Okamžitě ohlásil svůj nález chorvatským a belgickým úřadům. Ministerstvo kultury Chorvatské republiky se ujalo koordinace soustavného archeologického průzkumu, vyzvednutí sochy z mořského dna a zajištění jejího zrestaurování.
Apoxyomenos na dně moře
Brzy bylo jasné, že se jedná o nález naprosto mimořádné historické hodnoty, takže bylo rozhodnuto, že socha bude urychleně vyzvednuta s moře, aby se zabránilo možným pokusům o její uloupení.
Ukázalo se, že jede o bronzovou sochu Apoxyomena, řeckého atleta, který po skončení buď gymnastického cvičení, tréninku nebo závodu, seškrabává hřebílkem (řec. stlengis, lat. strigilus) z těla olej, pot a písek. Není jasné, zda šlo o zápasníka, běžce, vrhače aj. protože olejem natírali svá těla všichni řečtí sportovci a atleti. Hlavní váha znázorněného muže spočítá na jedné noze, druhá je v koleně mírně pokrčena, takže vzniká dojem jakoby se při své činnosti mírně pohupoval. Socha je vysoká 1,92 metru a váží 300 kilogramů.
Pod jménem "Apoxyomenos" vešlo do dějin slavné dílo helénistického sochaře Lýsippa, který ve 2. polovině 4. století př. n. l. vytvořil bronzovou sochu atleta v této pozici (řecké slovo apoxyómenos je odvozeno od řeckého apoxyó = seškrabuji). Socha se nezachovala, ale o tom, jak vypadala nám podává svědectví několik kopií. Z nich zatím nejznámější byla tzv. vídeňská kopie. Odborníci však mají zato, že se nemůže rovnat kopii, pro níž se v poslední době, častěji používá označení "chorvatská kopie" byla nalezena ve dvou kusech - od trupu se oddělila pouze hlava, která však ležela v původní poloze v bezprostřední blízkosti těla. Jediné, co chorvatskému Apoxyomenovi (chorv. apoksiomen) chybí, je malíček na levé ruce a oči. Přitom vídeňská bronzová kopie, která byla nalezena v Efezu, musela být sestavena z 234 kousků. Z dalších kopií je známá mramorová kopie v galerii Ufizzi ve Florencii a čedičová kopie v Castel Gandolfu.
 |
Rekonstrukce nalezené sochy se ihned ujali přední specialisté, a to jednak z Vědecké laboratoře odborného ústavu ve Florencii, jednak z laboratoří několika chorvatských odborných ústavů. Teprve restaurační práce, které trvaly několik let, odhalily mimořádnou krásu řecké sochy. Její zadní část, která ležela na písku dna, byla mnohem víc poškozena chemickými procesy, které v tomto prostředí probíhají, než přední část, na níž se vytvořila silná krusta, která ji chránila před škodlivými chemickými vlivy.
Analýza provedená vědeckými laboratořemi přispěla k přesnějšímu datování vzniku chorvatského Apoxyomena, byť skutečné přesné datum nebude zřejmě nikdy zjištěno. Vznik helénistického originálu odhadují vědci na dobu mezi polovinou čtvrtého a třetím stoletím př. n. l., vznik a šíření kopií na dobu mezi druhým a prvním stoletím př. n. l.
Lošinjský průliv, kde byla socha nalezena, byl v antice velmi frekventovanou plavební cestou z jihu na sever Jadranu a do dnešní Itálie. Na místě, kde Apoxyomenos ležel, nebyly nalezeny žádné zbytky ztroskotané lodí, takže se má zato, že se socha dostala do moře při některém záchranném manévru lodi, která se ocitla v bouřlivém počasí v nebezpečí ztroskotání. V odborných kruzích se diskutuje i možnost, že tento drahocenný náklad byl při bouři shozen z paluby; případný důvod, proč byl obětován tento mimořádně cenný předmět, nebude zřejmě nikdy vypátrán. V blízkosti byly nalezeny pouze pozůstatky římské kotvy.
Socha byla po dlouhotrvající a náročné obnově nejprve vystavena v Archeologickém muzeu v Záhřebu (od 18. května do 17. září 2006). Hned potom byla zapůjčena na výstavu do Itálie, kde ji v době od října roku 2006 do ledna 2007 obdivovalo v paláci Medici Riccardi ve Florencii na 80 tisíc návštěvníků. Pak se opět vrátila do Chorvatska – na výstavu do Osijeku, Splitu, Rijeky a Zadaru.
Začátkem října 2007 Ministerstvo kultury Chorvatské republiky rozhodlo, že socha bude definitivně umístěna ve městě Mali Lošinj na ostrově Lošinj, přičemž dalšími kandidáty, kteří o ni usilovali, byla města Záhřeb a Rijeka. Odborníci se shodli, že se má socha vrátit do blízkosti jejího nálezu. Pro přijetí tak vzácného exponátu bude přizpůsoben palác Kvarner na lošinjském nábřeží. Ale terpve začátkem roku 2012 by měly začít vlastní práce. Dokončení se předpokládá v polovině roku 2013. Do té doby bude vystavena v záhřebském muzeu "Mimara". Podrobněji v aktualitě: Začíná se upravovat muzeum pro chorvatského Apoxyomena v Malém Lošinji.
Zdroj informací:
- Hrvatski restauratorski zavod: www.h-r-z.hr
- Ministarstvo kulture Republike Hrvatske: www.min-kulture.hr
- Turistička zajednica grada Malog Lošinja: www.tz-malilosinj.hr
