Sběr hlemýžďů a příprava různých pokrmů z nich jsou odedávna specialitou ostrova Pag. Letošní počasí s vydatnými dešti a vysokými teplotami bylo pro výskyt hlemýžďů ideální, takže sběr byl mimořádně bohatý.
Druhů hlemýžďů (pužići) je více, ale na Pagu rozlišují především dva, a to podle místa jejich výskytu. Tzv. brdari (od chorvatského slova brdo, tj. kopec, vrch) se sbírají na kamenitých výše položených svazích kopců, na místech, kde se pasou ovce. Sběrači hlemýžďů si je více cení a pokládají je za mnohem chutnější než ty, kteří žijí na polích a lukách a nazývají se pujari, což je slovo odvozené od chorvatského názvu pro polje.
Horští hlemýždi jsou také o dost větší než polní hlemýždi. Ti však mají zase jednu velkou přednost, vyskytují se ve velkých množstvích. Za dvě hodiny se na jedné nevelké louce dá nasbírat přes 10 kg těchto hlemýžďů.
Je zajímavé, že sběr a příprava hlemýžďů se na jadranském přímoří váže téměř výhradně na ostrov Pag; v ostatních oblastech je víceméně raritou.
Hlemýždě na Pagu neuvidíme prodávat na trzích a naprosto chybějí na jídelních lístcích pažských restaurací. Je to výhradně pochoutka pažských domácností. Obyvatelé ostrova snědí ročně 5 tun hlemýžďů!
Na slovo vzatí odborníci prohlašují, že hlemýždi z kopců, tedy brdari, jsou nejchutnější, jsou-li připraveni na roštu, polní hlemýždi, tedy pujari, zase vaření, případně se z nich dělá guláš nebo se obalují v těstíčku a smaží, či se z nich dělá rizoto.
Každý místní obyvatel ví, jakou proceduru je třeba před kulinářskou přípravou dodržovat bez ohledu na druh hlemýžďů. Sebraní hlemýždi se totiž dají na několik dní do krabice, aby se pročistili. Někdy se po pár dnech vyjmou a dají do jutového pytle, kde mohou žít dost dlouho. Před vlastní přípravou se dobře operou a pak se buď vhodí do vroucí osolené vody, pokud se budou podávat vaření, nebo se tak, jak jsou, položí na rošt. Na roštu se opékají jen krátce. Pokud se vaří, je třeba je povařit déle, aby byli měkcí.
Vzhledem k tomu,že že v některých středomořských zemích, např. ve Francii, Itálii, Řecku a Španělsku, jsou hlemýždi pokládáni za velkou pochoutku, podávanou v renomovaných restauracích, zvažují pažští restauratéři, že zavedou tuto delikatesu na svůj jídelní lístek.
