 Jabuka |
Pouze prsty jedné ruky stačí na spočítání jadranských ostrovů, které se svým složením výrazně liší od drtivé většiny těch ostatních, vápencových. Přitom vulkanického původu jsou jen dva: Jabuka a Brusnik. Pokud je budete hledat na mapě, najdete je až daleko na jihozápadě Jadranu na otevřeném moři, a to Jabuku 48 km západně od ostrova Visu a Brusnik 23 km západně od ostrova Visu, 3 km od ostrůvku Svetac (používá se též název Sv. Andrija). Běžní návštěvníci jadranského přímoří o nich asi nikdy neslyšeli, ale jachtařům - tulákům po ostrovech Jadranu, nejsou asi neznámé, byť jde o ostrůvky docela malé.
Ostrůvek Jabuka tvoří kompaktní homoli vysokou téměř 100 m, s minimem vegetace. Žhavé magma proniklo vápencovým příkrovem a vyvřelo na povrch. Bylo to v době, kdy se formovalo dnešní Dinárské pohoří. Stěny ostrova jsou jen obtížně přístupné, prudce se zvedají přímo z moře, takže je třeba lezecká zdatnost již pro pouhý výstup na břeh. Ale ostrůvek, který z moře vystupuje jako záhadný, temný přízrak, bývá vyhledávaným cílem - okolní vody jsou totiž bohaté rybami a langustami. Sportovní rybáři vědí velmi dobře, že tady mají naději i na ulovení tuňáků. I když jsou jachtaři vybaveni nejmodernějšími navigačními přístroji, musejí si dát pozor na zdejší elektromagnetické anomálie, způsobované právě zdejšími hornimami obsahujícími železo. Tyto anomálie se projevují jak na ostrůvku samotném, tak i v okolních vodách. Střelka kompasu jakoby se tu zbláznila. V případě špatného počasí - nedostatečné viditelnosti a vysokých vln - je třeba se ostrůvku zdaleka vyhnout, protože posádka může pro špatnou viditelnost přehlédnout i nebezpečné podmořské útesy, které mohou způsobit katastrofu.
 Brusnik |
To druhý z těchto ostrůvků, Brusnik, je pohostinnější a je přece jen civilizaci o něco blíž - leží na 43. rovnoběžce. Je to na rozdíl od Jabuky jakási erozí obroušená nevysoká vulkanická placka, rozkládající se na ploše 3 ha. Jeho břehy jsou vesměs snadno přístupné. Pro přistání jachet a člunů se hodí hlavně jihovýchodní břehy. Na severní straně je příjemná pláž. Brusnik bývá vyhledáván hlavně milovníky samoty, ticha a odloučenosti, přírodních zvláštností, ale i sportovního rybolovu. Rybáři z Visu tu mají při břehu a ve skalní rezsedlině nádrže pro langusty (říká se jim jastožere, jastog je chorvatsky langusta), které se ve zdejších vodách loví v množství jinde nebývalém, bohatý bývá i lov ryb.
 Brusnik |
Brusnik má velké štěstí, že vůbec existuje. V období mezi léty 1926 a 1937 se zdejší kámen těžil ve značném množství a používal se pro výstavbu silnice na Visu - předpokládá se, že bylo vytěženo přes 100 vagonů zdejšího kvalitního kamene. Proti této exploataci ostrova protestovali koncem 30.let přírodovědci ze Záhřebu, kterým se za podpory zahraničních expertů podařilo přesvědčit radní ve Visu, aby dali přednost zachování ostrova Brusniku před momentálním prospěchem.
Ani na Brusniku příroda příliš zelení nehýří, ale je přece jen bohatší než na Jabuce. Mezi zajímavé rostliny patří kapara trnitá, skromný keřík, jehož nedozrálá poupata si již dávno v minulosti získala věhlas mezi labužníky pod názvem kapari, lidově "kaprlata". Naložená do zvláštního nálevu chutnají výborně.
Na Brusniku ztuhly vyvřelé horniny do velkých tlustých hnědých ploten a balvanů do hladka ohlazených, obroušených. Právě od tohoto obroušení dostal ostrov své jméno. Návštěvníci si často odnášejí odštěpky horniny jako suvenýr, rybáři je po staletí používají jako výborné brousky. Magnetické poruchy jsou tu běžné stejně jako na ostrově Jabuka.
 Exponát Rybářského muzea v Komiži na Visu - kameny z ostrova Brsunik |
Související článkyJachting a jachtařské přístavy - mariny |
