Ve věčné temnotě podzemních prostor v křišťálově čistých vodách krasu od slovinské části Istrie přes chorvatský kras až po Černou Horu žije pozoruhodný živočich - macarát jeskynní (Proteus anguinus), kterému Chorvati říkají čovječja ribica. Nikde jinde v Evropě se nevyskytuje, je to endemit těchto podzemních krasových vod. Podobný, nikoli však stejný živočich žije v Severní Americe.
Macarát připomíná ještěrku, jeho bledé, téměř průhledné tělo má dva páry podivných, zakrnělých slaboučkých nožiček, oči má ukryté pod záhybem kůže. Dýchá třemi páry načervenalých žáber, umístěných těsně za hlavou.
Macarát se živí malými ráčky, stonožkami, pavouky a jinými drobnými živočichy.
Zajímavý jev je možno pozorovat při vysokém vodním stavu (při tání sněhu nebo po silných deštích): ve vodě tryskající z některých vyvěraček se objevují i živí macaráti, které mocný podzemní proud vyplavil a vyhazuje do výšky i několika metrů.
Hlavním životním prostředím macarátů, nyní přísně chráněných živočichů, jsou na chorvatském území vyvěračky řek Cetina a Gacka, jeskyně Baredine u Poreče, jeskyně Markova pećina u vesnice Stajniće v Lice, vyvěračka řeky Goručica u Sinje s ještě několik dalších míst.
