Olivový olej - vhodný suvenýr z cesty do Chorvatska
Staré vzácné stromy a botanické zahrady v Dalmácii
 Starý olivovník v Kaštelu Štafilić |
Olivovník, ctěný a vážený strom již u starých Řeků, není rostlina jen tak ledajaká. Vždyť olivovník byl darem samotné bohyně Athény obyvatelům Attiky, když soupeřila s Poseidonem o patronát nad ní. Pro obyvatele Athén a celé Attiky byl tento dar bohyně takovým požehnáním, že neváhali přiznat jí vítězství. A tak se Athéna stala patronkou a ochránkyní tohoto města. Olivovník evropský, latinsky Olea europea, je jednou z nejstarších kulturních rostlin na světě a dosahuje vysokého stáří mnoho set let; jsou však i exempláře staré dva tisíce let.Drobné olejnaté plody, malé peckovice, poskytují vysoce kvalitní jedlý olej, který býval po staletí jediným bohatstvím obyvatelstva ve Středomoří a přilehlých oblastech. Moderní dietologie, která vědecky doložila význam olivového oleje pro lidský organismus, jen ještě podtrhla jeho hodnotu.
Přednosti olivovníku nezabránily však tomu, aby v některých obdobích a regionech nebyl odsunut na vedlejší kolej zájmu o jeho pěstování. Vždy však opět přišla "zlatá doba" jeho pěstování.
Na Jadranu byl takovým obdobím útlumu v pěstování olivovníků konec 19. století. tj. doba, kdy obrovské plochy západoevropských a italských vinohradů úplně zlikvidovala fyloxéra, obávaný parazit mšice révokaz, zavlečený do Evropy z Ameriky. Zájem o víno z jadranského přímoří, kde vinice nebyly fyloxérou zasaženy, stoupl tak prudce, že majitelé vinic využívali každého kousku obdělávané půdy k založení dalších vinic. Olivovníky tak často musili vyklidit pole a staly se "popelkou", jen doplňkovou, extenzívně pěstovanou plodinou.
 Olivy |
Ale fyloxéra je zákeřný parazit a tak za několik let udeřila i na Jadranu. Zničení zdejších vinic přineslo ožebračení statisíců obyvatel a mělo za následek jejich masový exodus z pobřeží a ostrovů do zámoří, hlavně do Jižní Ameriky. Vystěhování bylo jejich jedinou existenční možností.
Tento stav pochopitelně nebyl příznivý ani pro radikální obnovu někdejších olivových hájů a novou výsadbu olivovníků, ale přece jen se situace postupně zlepšovala.
Další vývoj můžeme sledovat například na jedné z "olivovníkových" oblastí na Jadranu, v Istrii. Roku 1930 bylo na území Istrie registrováno 1 630 000 obhospodařovaných olivovníků, takže je vidět, že došlo ke zlepšení a stabilizaci. Pak však přišla druhá světová válka se svým pustošením, po níž následoval odsun italské menšiny, která se pěstováním olivovníků zabývala, a jen postupné osídlování novými obyvateli. A tak došlo k tomu, že začátkem 80. let minulého století bylo v Istrii jen 200 000 olivovníků!
Přitom nekomunistické části západní a jižní Evropy příhodné pro pěstování olivovníků zažívaly od 50. let opravdový boom. Vědecký výzkum prováděný především v USA potvrdil obrovský význam olivového oleje ve výživě, pro prevenci četných chorob, především koronárních. V mnoha středomořských zemích se zakládaly obrovské nové plantáže vyšlechtěných odrůd olivovníků; využívalo se vědeckých poznatků jak při pěstování a šlechtění olivovníků, tak i při zpracování oliv. Soustavné informační kampaně mezi laickou spotřebitelskou veřejností přispěly k rozšíření znalostí o přednostech olivového oleje a usměrnily tak zájem i požadavky spotřebitelů.
 Lis na olivy na ostrově Mljet |
Obrat na Jadranu přinesl až začátek 90. let minulého století. V posledních deseti letech bylo jen v Istrii vysázeno nových 300 000 kvalitních olivovníkových kultivarů, které se pěstují podle nových agrotechnických poznatků. Počet olivovníků stále roste.
Není to vždy snadné, protože mnozí staří pěstitelé jsou přesvědčeni, že právě jejich olej ze starých stromů pěstovaných a ošetřovaných podle starých metod je ten nejlepší ns světě a že i jeho výnosovost je nejvyšší možná, takže není důvod cokoli měnit. Ale ani jedno, ani druhé již zdaleka není pravdou.
Že toto zemědělské odvětví úzce navazuje i na cestovní ruch, ukazuje příklad zatím ojedinělé akce, jíž je tzv. Den oliv v letovisku Punat. Před několika léty tam začali v říjnu organizovat sklizeň oliv za aktivní účasti turistů, uspořádali exkurze do lisoven oleje (tzv. mlýnů), kde mohou být turisté nejen diváky, ale i pomocníky. V Punatu v rámci Dnů oliv se pořádají i pikniky s domácími pokrmy, připravovanými výhradně na kvalitním místním olivovém oleji (a samozřejmostí jsou při nich i výborná domácí vína). Konají se i ochutnávky panenského oleje; ten se získává bez lisování, jeho nejlepší kvalita se označuje jako "extra virgin", tj. extra panenský. Ochutnávají se i nakládané olivy v nejrůznějších variantách; pro tento účet se používá plodů z tzv. konzervárenských kultivarů.
Zakončením této stále populárnější akce je gastronomická soutěž "Zlatá oliva", mimo jiné i s s výhodným prodejem všech druhů olivového oleje i nakládaných oliv. Program této akce je sedmidenní a po úspěchu několika předcházejících let je o ni takový zájem, že se dobře prodává i bez jakékoli zvláštní propagace.
Punatskou iniciativu následují i další akce: četní přední pěstitelé olivovníků nabízejí ve svých nových restauracích zejména gurmetům a vyznavačům správné výživy stará i nová lokální jídla, připravovaná výhradně na nejkvalitnějším vlastním oleji.
O významu, jaký má pěstování olivovníků pro středomořské země, svědčí mimo jiné výzkum odborníka na plánování krajiny v Istrii, který dokonce navrhuje, aby místo plánované výstavby elitních hotelů a jejich dalších nezbytných zařízení byl v oblasti kolem městečka Vodnjan v jihozápadní Istrii vysázen milión olivovníků, které budou znamenat, jakmile začnou rodit, výnos 2 miliónů eur ročně, což je daleko větší zisk než z cestovního ruchu a navíc při minimálních investicích.
