Možnosti výletů v západní části poloostrova Pelješac - část 1

Chorvatsko... Články ... Témata ... Možnosti výletů v…
Publikováno: 26.11.2013
aktualizace 26.11.2013

Část 1:


Část 2:

Výstup na horu Sv. Ilija (96l m), nejvyšší bod poloostrova Pelješac

K jedné z nejhezčích pláži poloostrova a dalším zajímavostem

Kučište
Kučište, kamenné zídky

Je to pěkná procházka z Orebiće západním směrem podél pobřeží, s mohutnou horskou hradbou Sv. Iliji (96l m) po pravé ruce. Vede po silnici, která je první kilometry frekventovanější, ale od Perny, kde se tranzitní provoz odklání na nový obchvat vybudovaný nad osadami Kučište a Viganj, už úzká silnice slouží jako pobřežní promenáda. Častěji jsou tu k vidění kola než auta. Z Orebiće se jde nejprve vysokým borovým hájem, v němž se při moři nacházejí orebičské hotely Bellevue, Grand Hotel Orebić a Orsan. Krátce za posledním hotelem následuje osada Perna (administrativně patří pod Kučušte) s hotelovým komplexem Komodor a několika kempy. Tennto úsek se dá jít mimo silnici, přímo kolem zdejších dosti navštěvovaných pláží komplexu Komodor a u kempu Palme znovu napojit na úzkou silnici.

Kučište
Kučište, střed obce


Další na řadě je půvabná nevelká obec Kučište, která tvoří v úzký pás podél pobřeží v délce několika kilometrů. Její staré kamenné domy se téměř ztrácejí v zeleni borovic, palem a další bohaté vegetace. Není proto divu, že tuto vesnici vyhledávají turisté, kteří chtějí strávit skutečně klidné letní dovolenou.

Střed obce se nachází v závěru zátoky, kde mu dominuje barokní kostel Sv. Trojice (Sveto Trojstvo) a několik zvlášť výstavných starých kapitánských domů z doby největší slávy zdejších mořeplavců. Pozornost upoutávají i starobylá kamenná přístavní mola pro čluny tzv. vlake, která se v poslední době využívají ke koupání a slunění.

Kučište
Kučište, pohled z obce Kučište na město Korčulu

Na obec Kučište hned navazuje sousední obec Viganj (z Orebiće je to až sem 8 km), která je vyhlášenou destinací surfaře (viz windsurfing), jedna z nejlepších v Chorvatsku. Stovky surfařů, ať už na prkně nebo s kitem, tu křižují moře až k břehům Korčuly. Jejich oblíbenou lokalitou je především krásná bělostná oblázková pláž Ponta na mysu Liberan, srovnávaná mnohdy se zářivým trojúhelníkem pláže Zlatni rat u Bolu na ostrově Brači - i tento malý výběžek pevniny mění tvar podle směru větru, a další menší pláže východním směrem. Surfařům se přizpůsobila i nabídka zdejších služeb a zábavy - jsou tu půjčovny sportovního vybavení, prodejny, surfařské školy a plážové bary; kempy (je jich asi šest) mají stojany pro surfová prkna a v některých apartmánech ubytovávají přednostně surfařskou klientelu. K věhlasu Viganje přispívají i mezinárodní soutěže a závody, které se tu v posledních letech pořádají (viz článek: Na poloostrově Pelješac začalo Mistrovství světa ve windsurfingu).

Viganj
Viganj s mysem Sveti Liberan

Na západ od mysu Sveti Liberan, který dostal své jméno podle zde stojícího kostelíku tohoto světce, jsou již roztroušeny jednotlivé domy obce Viganj. Říká se o ní, že je to vlastně nádherná botanická zahrada, kterou založili zdejší námořníci, když si z každé plavby přiváželi domů pár cizokrajných květin a semen ze zemí, které navštívili. Chráněná poloha vesnice a dostatek slunce přispívaly k zdárnému vývoji a rozšíření této flory.

Zdejší dominikánský klášter, postavený koncem 17. století, je prý nejkrásnější na celém poloostrově. Půvabný je zejména jeho rajský dvůr lemovaný arkádami. V roce 1910 prodali mniši klášter (bez kostela) zdejším občanům, kteří jej chtěli využívat ke kulturním a vzdělávacím účelům. Jimi založené sdružení "Hrvatski dom" tu pak skutečně zřídilo knihovnu, školu a společenský sál. Později tu byla také restaurace. Nyní se objekt postupně opravuje a slouží výhradně jako reprezentativní kulturní a společenské středisko obce.

Viganj
Viganj, evropský pohár v roce 2012

Za vesnicí Viganj se nachází mys sv. Jana (Rt sv.Ivan) s malým stejnojmenným kostelíkem. Právě v tomto místě je Korčulský průliv (Korčulanski kanal) nejužší, tedy protilehlý ostrov Korčula je poloostrovu Pelješac nejblíž. Na pobřeží pod mysem nachází krásná malá pláž, již s oblibou navštěvovali naturisté. Nyní přístupu od silnice na pláž brání soukromý vinohrad, takže se dá navštívit pouze lodí po moři.

Kdo si chce výlet ještě prodloužit, může od mysu sv. Jana vystoupat po silnici do svahů tzv. Nakovanské vysočiny (Nakovanska visoravan, směrem na Lovište), k opuštěné

Viganj
Kostelík na mysu sv.Jana a ostrov Korčula
horské vesnici Donja Nakovana. Je zajímavá svou starobylou dalmatskou architekturou, která se vyznačuje domy z lomového kamene. Bohužel se většina vesnice nachází v rozvalinách, ale i tak je návštěva působivá. V jejím okolí již v sedmdesátých letech 20. století, odkryli archeologové vzácné pozůstatky života původních zdejších obyvatel - Ilyrů, jejichž různé kmeny osidlovaly tehdy téměř celý Balkán. Ti tu v prvním tisíciletí před naším letopočtem, vybudovali na mimořádně příhodném místě v nadmořské výšce 350 m, na téměř nepřístupné skalní výspě zvané dnes Grad opevněné sídliště - tzv. gradinu. Odtud kontrolovali dění na moři v širokém okruhu a podnikali loupežné výpravy na řecké a římské obchodní lodě. Jejich bohatství dalo vzniknout legendě o ukrytém zlatém pokladu Ilyrů, který bezúspěšně hledali lidé po celá staletí a ničili cenné dědictví předků. V okolí jsou dodnes četné ilyrské hroby, zakryté hromadami kamení. Podobných, i když ne tak dobře chráněných "gradin" je na pobřeží Jadranu značný počet.

Nakovana
Grad u vesnice Donja Nakovana

Naprosto unikátní byl nález velmi uctívané ilyrské svatyně plodnosti z doby od 4. do 1. století př. n. l., který byl výsledkem společného úsilí chorvatsko-kanadského týmu archeologů a antropologů v roce 1999. Tito vědci našli v jedné z nově objevených síní jeskyně zvané prostě Spila v blízkosti vesnice Donja Nakovana stalagmit falického tvaru, u něhož se provozovaly rituální obřady. Kolem vykopali tisíce úlomků keramického nádobí, které pocházelo z Řecka, z Itálie a z dalších zemí. Vědci byli naštěstí po více než      2 000 letech prvními, kdo do ní vstoupil, takže se toto posvátné místo dochovalo v opravdu intaktní podobě. I když intenzivní průzkum již skončil, jeskyně není přístupná veřejnosti.

Zdroj informací:


» Možnosti výletů v západní části poloostrova Pelješac - část 2 »

Mohlo by vás zajímat