 Split, Jupiterův chrám |
Za časů římského císaře Diokleciána se západně od centrálního náměstí jeho paláce - peristylu rozkládal chrámový okrsek, jemuž vévodil chrám zasvěcený nejvyššímu z bohů, Jupiterovi. Sám Dioklecián se považoval za Jupiterova syna a prokazoval tomuto bohu mimořádnou úctu.
Chrám pravoúhlého půdorysu stál na vysokém podstavci. Vstupní prostor tvořila chrámová předsíň (pronaos) se šesti sloupy, která se však nedochovala. Na poměrně malé stavbě zaujme vysoký a bohatě dekorovaný portál. Z vnitřní architektonické výzdoby je nejcennější nádherná původní kazetová valená klenba, jejíž krásu podtrhuje efektní nasvícení. Ta spolu s reliéfy na portálu měla vliv na raně renesanční umění v Dalmácii a inspirovala mnohé umělce. Potvrzují to například díla Andriji Alešiho a Nikoly Firentince – křtitelnice a kaple sv. Jana Trogirského v katedrále sv. Vavřince (Sveti Lovre) v Trogiru.
V raném středověku křesťané přeměnili chrám v baptisterium sv. Jana Křtitele (Sveti Ivan Krstitelj), tedy křestní kapli. Podzemní kryptu, do níž se vstupuje od západu, zasvětili sv. Tomášovi (Sv. Toma).
 Split, římská kazetová klenba |
V 11. století byla nad baptisteriem postavena románská zvonice, která byla zbourána v 19. století. Zvonici podobného typu lze dodnes vidět nad Železnou (západní) branou do Diokleciánova paláce. V průběhu staletí se antická stavba dočkala dalších stvebních zásahů. Ze západní a jižní strany k ní byly doslova přilepeny obytné domy, které byly zbourány až začátkem 20. století. Zůstal jediný v severozápadním rohu.
Ve 12. až 13. století byla do středu kaple postavena kamenná křtitelnice ve tvaru kříže, která pochází z částí oltářní přepážky z 11. století původně umístěné v katedrále. Na jedné z dvanácti kamenných desek, jimiž je křtitelnice obložena, je zobrazen chorvatský vladař na trůně. Má se za to, že jde buď o krále Krešimira IV. nebo o krále Zvonimira. Drží v jedné ruce kříž, ve druhé jablko jako symbol královské moci. Vedle královského trůnu stojí vysoký hodnostář, u nohou krále leží jakýsi poddaný v podřízeném postavení. Jedná se o nejstarší vyobrazení chorvatského krále ve středověkém sochařství. Dalších šest kamenných desek je zdobeno prstencovým nebo jiným dekorativním ornamentem. V křtitelnici tohoto typu se ještě křtilo ponořováním novokřtěnce do vody.
 Split, křtitelnice s reliéfy |
Zadní části tohoto malého, ale jedinečného prostoru baptisteria dominuje secesní socha sv. Jana Křtitele, kterou vytvořil v roce 1954 jako své poslední dílo na půdě Jugoslávie největší chorvatský sochař první poloviny 20. století Ivan Meštrović (podrobněji v článku: Split a dílo Ivana Meštroviće.
Méně nápadné jsou dva cenné sarkofágy u zadní zdi: v levém rohu sarkofág Jana z Ravenny (Ivan Revenjanin) z 8. století, podle tradice prvního splitského arcibiskupa, a v pravém rohu arcibiskupa Vavřince (Sv. Lovre) z 11. století. Před baptisteriem lze vidět ještě jeden sarkofág, a to z renesančního období.
Na podstavci před Jupiterovým chrámem leží jedna z dvanácti sfing z doby faraona Thutmose III., které nechal Dioklecián přivézt z Egypta. Na rozdíl od poměrně zachovalé sfingy na peristylu je tato socha z černé žuly více poškozená – nemá hlavu. Sfingy se pokládají za vůbec nejstarší památky Splitu – jsou staré 3 500 let.
 Split, socha Jana Křtitele |
V chrámovém okrsku se kromě Jupiterova chrámu se nacházely ještě dva menší římské chrámy, a to Venušin a Kybelin (Venerin a Kibelin hram). Oba stály v těsné blízkosti peristylu, symetricky k ose od Diokleciánova mauzolea k Jupiterovu chrámu. Také si byly vzájemně podobné - měly kruhový půdorys. Chrámy se nezachovaly, archeologové však odkryly jejich pozůstatky při průzkumu paláců, které byly postaveny na jejich místě. Podstavec Venušina chrámu je dnes možno vidět v podlaze kavárny Luxor (v gotickém paláci Grisogono-Cipci). Ještě připomínáme, že Venuše byla římskou bohyní lásky, krásy a smyslnosti, méně známá Kybelé, maloasijská bohyně plodnosti, byla nejprve slavena na Východě, odkud se její uctívání přeneslo do Říma.
K Jupiterovu chrámu se přichází uzoučkou uličkou ze západní strany peristylu. Vstupné je 15 kun.
Jupiterův chrám, představuje jednu z nejlépe dochovaných antických antických staveb na světě. I na tuto mimořádnou památku, jakožto součást komplexu Diokleciánova paláce ve Splitu, se vztahuje ochrana organizace UNESCO. Diokleciánův palác byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví organizace UNESCO v roce 1979 (více informací o paláci najdete v článku: Sklepení Diokleciánova paláce ve Splitu).
Zdroj informací:
- Gradjevinar - Nastanak i razvoj Dioklecijanove palače: www.casopis-gradjevinar.hr
- Turistička zajednica grada Splita: www.visitsplit.com
- Grad Split: www.split.hr
