KORNATI

aktualizace: 15.09.2022

Kornatské ostrovy jsou skupina ostrovů, ostrůvků a útesů v jižní části Severodalmatských ostrovů ležící ve vnějším pásu mezi ostrovy Dugi otok a Žirje. Táhnou se ve směru pobřežních horských pásem. Na západě je omývá otevřené moře.
Je to nejhustší souostroví na Jadranu - na ploše přibližně 300 km2 se nachází 147 ostrovů, ostrůvků a útesů. Některé ostrovy vystupují příkře z moře strmými stěnami, jiné jsou téměř ploché.
Kornatské ostrovy patří k největším chorvatským přírodním fenomenům. Pohled z ptačí perspektivy na ostrovní labyrint se specificky modrou hladinou moře je úchvatný.
Jméno ostrovy dostaly podle Kornatu, největšího ostrova souostroví (32,6 km2), kde několik malých přímořských osad (Vrulje, Lučica Kravljačica, Strižnja a další). Co do velikosti následují ostrovy Žut, Levrnaka, Sit a Lavsa.
Národní park Kornati byl vyhlášen v r. 1980 a zaujímá plochu 217 km2 pevniny a vodní hladiny, tedy převážnou část Kornatských ostrovů (bez ostrovní skupiny kolem ostrovů Žut a Sit). Chrání se nedotčená příroda, neporušenost podmořského světa, bohatství ryb a ostatní mořské fauny, jedinečná spleť vápencových a křídových ostrovů a moře kolem nich. Každý návštěvník musí zaplatit vstupné do národního parku. Správa národního parku Kornati má sídlo v Murteru na stejnojmenném ostrově při pobřeží.
Na holých vápencových nebo křídových ostrovech nejsou ani vodní toky, ani sladkovodní prameny. Dešťovou vodu obyvatelstvo zachytávalo a dodnes zachytává v nádržích zvaných gustirne. Pitná voda se musí dovážet a elektřina je vyráběna agregáty.
Člověk svoji činností změnil vzhled ostrovů. Kdysi rozsáhlé dubové lesy ustoupily zemědělské činnosti a pasoucí se stáda ovcí jen dokončila přeměnu v kamenitou pustinu. Zůstaly jen kilometry suchých zídek ohraničujících pozemky a pastviny (jen na Kornatu jich je 26 kilometrů). Na několika místech jsou malé háje přímořských borovic, např. v zátoce Statival.
V letních měsících přijíždějí na některé z Kornatů majitelé zdejší půdy, jimž jsou převážně obyvatelé z ostrova Murter a přivážejí sem své ovce na letní, byť dost chudou pastvu. Ovce tu zůstávají bez dozoru po celé léto.
Vody kolem Kornatů prosluly jako bohatá loviště ryb, hlavonožců a jiných mořských živočichů. Není proto divu, že o rybolov ve zdejší oblasti byl v historii velký zájem.
Pro naprostý nedostatek pitné vody neposkytují možnost stálého osídlení. Z několika rybářských osad dodnes zůstalo jen pár starých, občas používaných stavení. Některá z nich byla upravena v jednoduchá pohostinská zařízení např. sezónní restaurace nebo domky pro pobyt turistů, sportovních rybářů a potápěčů.

Kornatské ostrovy, jachtařský přístav Marina Piškera

Nejvyšším vrcholem celého souostroví a krásným vyhlídkovým bodem je Metlina (237 m) na ostrově Kornat. Oblíbený je i vrch Tvrdomešnjak (162 m) na ostrově Žut (nad přístavem ACI Marina Žut).
Přírodní zajímavostí jsou kolmé skalní útesy zvané "koruny" (krune, z italského "corona"), které lze vidět na ostrůvcích ve vnějším pásu ostrovů a ostrůvků, a to na jejich březích směrem k otevřenému moři. Ty nejvyšší se nacházejí na ostrovech Klobučar (82 m), Mana (68 m) a Veli Rašip (62 m), přičemž jejich podvodní části dosahují až 92 metrů pod hladinu.
Zájem návštěvníků vyvolává také geologický útvar tzv. Magazinova škrila nebo též Vela Ploča (Velká deska) na ostrově Kornat pod vrcholem Metlina (237 m). Je to strmá bílá plošina o rozměrech 70 m x 30 m a se sklonem až 40 stupňů, vzniklá sesuvem.
Na ostrůvku Mana se navštěvuje "pirátské hnízdo", ale ve skutečnosti to jsou zbytky velmi bytelných kamenných kulis z německého filmu z konce padesátých let s Marií Schell.
Protože některé ostrovy jsou díky členitosti a chráněným zátokám vynikajícími přístavy nebo kotvišti, byly před staletími používány piráty. Za druhé světové války sloužily jako úkryt partyzánům, na ostrově Piškera (dříve Jadro) ve stejnojmenné zátoce byla ve starém kostelíku ze 16. stol. partyzánská nemocnice (dnes je tam pomníček).
Kornati jsou rájem pro jachtaře. Jsou zde dvě jachtařské základny, a to ACI Marina Piškera na ostrově Vela Panitula (v národním parku) a ACI Marina Žut (mimo hranice národního parku).
Na Kornati se podnikají jednodenní výlety lodí, které organizují cestovní agentury (mají smlouvu se správou NP Kornati). Hlavními východisky plaveb na Kornatské ostrovy jsou obce a letoviska na ostrovech Murter, Dugi otok, Ugljan a Pašman a část severodalmatských letovisek.
Ubytování na Kornatských ostrovech bývá inzerováno ja "robinzonské pobyty". Novodobí robinzoni, ubytovaní v rekonstruovaných původních rybářských a pasteveckých domcích, se tu daleko od civilizace nerušeně věnují odpočinku, koupání a svým zálibám v okolním moři.
Na Kornatských ostrovech je v sezóně v provozu asi dvacet restaurací a konob, z nichž nejoblíbenější jsou: Opat (Kornat, zátoka Opat), Jadra (Piškera, proti ACI Marině Piškera), Ante (Kornat, zátoka Vrulje), Kod Mare (Dugi otok, zátoka Proversa), Fašta (Žut, zátoka Golubovac), Quattro (Kornat, zátoka Strižnja).
Informace: NP Kornati