Národní park "Kornati" o rozloze kolem 220 km2 zahrnuje 89 ostrovů, ostrůvků a útesů, jejichž pobřežní čára měří kolem 238 km. I přes relativně velký počet ostrovů zaujímá pevninská část jen necelou čtvrtinu rozlohy. Chrání se nedotčená příroda, neporušenost podmořského světa, bohatství ryb a ostatní mořské fauny, jedinečný labyrint vápencových a křídových ostrovů a moře kolem nich.
 Kornatské ostrovy, průliv Vela Proversa |
Když byl v roce 1980 vyhlášen národní park Kornati (tehdy jako pátý jugoslávský národní park), stál před jeho pracovníky obrovský úkol vytvořit veškeré podmínky pro ochranu parku a pro jeho správu a zajistit jeho využívání tak, aby nebyly ohroženy záměry, které vedly k jeho vyhlášení. Za tím účelem byla postupně budována organizační a materiální základna pro rozvoj cestovního ruchu a sportovních aktivit v národním parku, které by nenarušovaly přírodu, unikátní svět fauny i flóry na ostrovech i v moři, geologické, geomorfologické, krajinotvorné a další prvky. Ještě v 90. letech se však potřebné podmínky teprve vyvíjely.
V posledních letech rozvoj organizační základny, materiální infrastruktury a informačních zdrojů natolik pokročil, že zde může strávit nezapomenutelnou dovolenou každý - jachtaři, sportovní rybáři, potápěči nebo prostě jen turisté-milovníci přírody. Správa národního parku Kornati sídlící na ostrově Murteru funguje též jako informační centrum a jako středisko pro přijímání návštěvníků i organizaci pobytů na Kornatech. Uvnitř parku byly vybudovány dvě recepce pro příjem rekreantů, vybavené restauracemi, směnárnami, jsou tu dva přístavy pro jachty-mariny, které poskytují veškeré služby jachtařům (ACI Marina Piškera je na ostrůvku Panitula u ostrova Piškera, druhá je Marina Žut na ostrově Žut v Kornatských ostrovech, ale již mimo území národního parku).
Kornatské ostrovy
 Kornatské ostrovy, pohled z ostrova Kornat |
Kornatské ostrovy jsou součást Severodalmatské ostrovní skupiny, rozkládající se mezi ostrovy Dugi otok na severozápadě, Žirje na jihovýchodě, Pašmanem, Vrgadou a Murterem na severu a severovýchodě. Na západě je omývá volné moře. Jejich převážná část je součástí národního parku Kornati.
Kornatské ostrovy, které byly ještě před desetitisíci lety součástí pevniny, jsou složeny převážně z vápenců, méně již z dolomitů. Jejich povrch je díky agresivitě moře a klimatu zkrasovělý, zvětralý, a tím většinou dost obtížně průchodný. Na několika chráněných místech vznikla rozpadem vápence úrodná půda-červenice (terra rossa), využívaná zemědělsky dodnes. Převládá kamenitý terén s velmi řídkým porostem, místy je holokras; jen asi 5 % je zemědělsky obhospodařováno (na poljích s červenicí se pěstuje vinná révy, fíkovníky, olivovníky, višně).
 Kornatské ostrovy, průliv Mala Proversa |
Ostrovy byly v minulosti již od prvního tisíciletí našeho letopočtu obydleny (nálezy ilyrského, římského i starochorvatského osídlení). V minulosti však nebyly ostrovy tak holé jako dnes. Byly tu i dubové lesy a vždyzelený porost z keřů a bylin. V 18. stol. místní obyvatelé ve snaze rozšířit zemědělskou půdu a získat kvalitnější pastvu pro ovce, které se zde odedávna chovaly, vyžďářili rozsáhlé plochy, na kterých pak pěstovali i kulturní plodiny.
Jednotliví majitelé pozemků si ohrazovali svá políčka, vinohrady a pastviny suchými zídkami z vápencových kamenů sebraných v okolí. Jen na největším z ostrovů, na Kornatu, jich dodnes zůstalo kolem 68 km a jako před staletími oddělují pozemky jednotlivých majtelů půdy převážně z Murteru a Betiny na ostrově Murter a z ostrova Dugi otok. Tyto zídky mají též za úkol zabraňovat přecházení ovcí z pastviny jednoho majitele na pastviny jiných a chránit zasazené kultury před povětrnostními vlivy.
Žďáření se však mnohdy vymklo z rukou a tak lehly popelem celé rozsáhlé plochy bez větší naděje na to, že by se zase vzpamatovaly. Rozšíření počtu ovcí a především chov koz pak zkázu dokončily. Obyvatelé se postupně vystěhovávali, chov ovcí, byť v menším rozsahu, však zůstal na Kornatech zachován; ovce se sem přivážejí koncem jara na celé léto z ostrova Murter a Dugi otok a pasou se tu celé léto docela samy. Jsou tak skromné, že i svou žízeň hasí většinou mořskou vodou. Po létě si je majitelé zase odvážejí domů. Každoročně se takto stěhuje kolem 2 500 ovcí. Majitelé políček sem prakticky přijíždějí jen na sklizeň plodů. V posledních letech sílí pokusy rozšířit pěstování ovoce, vinné révy a dalších plodin a částečně opět ozelenit ostrovy. Nejvíc obhospodařovaných ploch je na největším ostrově, na Kornatu.
 Kornatské ostrovy od jihovýchodu, v popředí ostrůvky Veli a Mali Garmenjak |
Přirozeným zdrojem obživy zdejších obyvatel byl po staletí rybolov. Bohatá loviště sice umožňovala dobré úlovky, ale náklady na rybářské náčiní a na rybářské lodi, jakož i požadovaný podíl vlastníků lodí na úlovku byly tak vysoké, že rybolov nemohl zdejší chudé rybáře uživit. K tomu ještě přistupovaly daně z úlovku, takže mnozí zdejší obyvatelé viděli jako jediné možné řešení vystěhování.
Ostrovy nemají kvůli svém vápencovému podloží žádné vodní toky. Dešťovou vodu obyvatelstvo zachytávalo a dodnes zachytává v nádržích zvaných gustirne. V přírodě se dešťová voda samovolně shromažďuje v přirozených sníženinách terénu. Tato místa se nazývají lokve a lze je najít na několika ostrovech, např. na Kornatu, Lavse, Ropotnici a j. Většinou je v nich brakická voda. V současné době se pitná voda dováží do cisteren např. na ostrově Ravni Žakan, Lavsa a dalších. Do velkých nádrží se shromažďuje dešťová voda.
 Kornatské ostrovy, ostrov Mana s vysokými útesy |
Podnebí je celoročně dost mírné, zejména na chráněných místech mezi drobnými ostrůvky, kde se projevuje blahodárný vliv mírného větru, maestralu. Nebezpečná bóra je tu celkem neznámým jevem.
Přírodní zajímavosti
 Kornatské ostrovy, pozoruhodné útesy na ostrůvku Obručan Veli |
Hlavní Kornatských ostrovů je zdejší zvláštní, bizarní příroda a podivuhodné moře kolem ostrovů. Je proslulé svou nádhernou modrou barvou - podle svědectví kosmonautů právě moře kolem Kornatů má při pohledu z kosmu nejintenzivnější modrou barvu ze všech světových moří a oceánů. A právě kontrast této modře a šedobílé barvy ostrovů, které z ní vystupují, přispívá k mimořádnému kouzlu a působivosti zdejší scenérie.
Návštěvníka Kornatů upoutají zejména některé přírodní pozoruhodnosti. Patří k nim především impozantní skalní útesy, které lze vidět ve východním (vnějším) pásu ostrovů a ostrůvků, a to na jejich březích směrem k otevřenému moři. Nazývají se "koruny" (krune, z italského "corona"). Ty nejvyšší se nacházejí na ostrovech Klobučar (82 m), Mana (68 m) a Veli Rašip (62 m), přičemž jejich podvodní části dosahují až sto metrů pod hladinu. Další působivé skální stěny jsou na ostrůvcích Mali a Veli Obručan, Mrtovac (též Mrtvac) nebo Velika Panitula.
 Kornatské ostrovy, Magazinova škrila na ostrově Kornat |
Ostrůvky Klobučar, Purara s přilehlými útesy,Mrtenjak (též Mrtovnjak) a dále Mali a Veli Obručan jsou s přilehlým mořem zvláštní přísné rezervace, do nichž je vstup zcela zakázán.
Zvláštním geologickým, hojně navštěvovaným útvarem je tzv. Magazinova škrila nebo též Vela Ploča (= Velká deska) na ostrově Kornat, pod nejvyším vrcholem celého soustroví, jímž je Metlina (237 m). Je to strmá plošina o rozměrecch 70 m x 30 m a se sklonem až 40 stupňů, vzniklá sesuvem. Chodit po ní umožňuje erozí zdrsněný vápencový povrch.
Na ostrovech se návštěvník setkává s mnohými krasovými útvary, jako je např. sto metrů dlouhá jeskyně Stiniva na severní straně ostrova Kornat, sloužící v letním žáru jako vítaný úkryt ovcím;, rybáři ji používají jako útočiště před nepohodou.
Pamětihodnosti
 Kornatské ostrovy, Tureta na ostrově Kornat |
Z pozůstatků starého osídlení je několik velmi zajímavých. K nejznámějším patří na ostrově Kornat trosky byzantské pevnosti zvané Tureta nebo též Toreta nad druhým největším a nejúrodnějším poljem Kornatských ostrovů - Taracem. Předpokládá se, že pochází z antiky nebo z raného středověku. Navštěvuje se spolu s další pamětihodností na této lokalitě, kostelíkem P. Marie z Taracu (Gospa od Tarca) na úpatí kopce. Skromný kostelík byl postaven ve středověku na pozůstatcích raně křesťanského kostela, o němž se někteří vědci domnívají, že byl součástí kláštera Sta Maria de Insula. Vždy první neděli v červenci se tu již po staletí koná mariánská pouť se slavnostní bohoslužbou, na niž se sjíždějí na stovkách člunů a lodí obyvatelé z široka daleka.
Do ještě mnohem starší doby, do starověku, patří zbytky antické venkovské usedlosti na ostrově Piškera a římských salin v zátoce Šipnate na ostrově Kornat a a na ostrově Lavsa. V mělkém průlivu Mala Proversa v severozápadním cípu národního parku jsou dobře viditelné pozůstatky rozsáhlé římské budovy. Její původní krásná mozaika byla přenesena do Archeologického muzea v Zadaru.
 Kornatské ostrovy, kostelík P. Marie z Taracu na ostrově Kornat |
Po ostrovech jsou rozesety četné bunje nebo též kažuni či poljarice, což jsou jednoduché, z místního kamene nasucho postavené nizoučké chyše kruhového půdorysu, které si stavěli od nepaměti pastýři jako úkryt před nepohodou pro sebe a své ovce a které navazovaly na prastarou ilyrskou tradici.
Středověkou zástavbu dokládají některé dochované domky (dnes většinou ve zříceninách), které rovněž vycházejí z ilyrské tradice. Též jsou z lomového kamene, ale jsou již vyšší a jsou kryty kamennými deskami.
Pohyb po ostrovech však není jednoduchý, velmi jej znesnadňuje zkrasovělý povrch s četnými škrapy. Poměrně nedávnou minulost připomíná mariánský kostelík Gospa na Piškeri na ostrově Piškera (dříve Jadro) z poloviny 16. stol. Za druhé světové války sloužil tento kostelík partyzánům jako polní nemocnice pro lehčeji raněné; vážněji ranění byli posíláni přes ostrov Vis do jižní Itálie.
 Kornatské ostrovy, zříceniny na ostrově Mana |
V zátoce Vrulje (též Vruje) na ostrově Kornat se zase opravovaly lodě jugoslávského národněosvobozeneckého námořnictva. Opravna zůstala utajena nejen před nacisty a jejich pomocníky, ale nevěděli o ní, díky svéráznému bezpečnostnímu opatření, ani obyvatelé sousedních lokalit. Jakmile totiž hlídky objevily blížící se nepřátelskou loď nebo letadlo, byla opravovaná plavidla urychleně potopena na velmi mělké dno zátoky. Když byl vzduch zase čistý, partyzánští potápěči plavidla opět vytáhli a pokračovalo se v opravě.
Na ostrůvku Mana, známým svými vysokými útesy, upoutávají pozornost podivné stavby v horní části ostrova, které vypadají jako jakési prehistorické nebo středověké zříceniny. To je však omyl. Jsou to zbytky velmi bytelných kamenných kulis řecké osady, pirátského hnízda pro film "Běsnící moře", který se tu natáčel na přelomu 50. a 60. let minulého století. Hlavní hrdinkou této pirátské historky, natočené Němci, byla tehdy velmi populární německá herečka Maria Schell. Jachtaři toto místo rádi navštěvují (kotvit lze v zátoce Mana, odkud vede stezka na vyhlídku ve výšce 65 m n. m.).
Ostrovy Kornatského souostroví
Jedním z nejnavštěvovanějších ostrovů souostroví je ostrov Kornat, který je největší a dal skupině jméno. Jeho zátoky, např. Stiniva nebo Uvala od Opata, Donji Statival či Mala Lupeška nabízejí příjemné koupání v půvabné přírodní scenérii a jachtařům možnost kotvení. Všechny se nacházejí na vnitřní, k pevnině obráceném pobřeží ostrova. Jsou častými zastávkami jachtařů.
 Kornatské ostrovy, ostrově Kornat s kostelíkem P. Marie z Taracu |
V severní části Kornatu se rozkládají pod vrchem Strašica lesy zvané Crnika (tvoří je dub cesmínový, místně zvaný crnika).
V severozápadním cípu Kornatu je v zátoce Tomasovac osada Špraljin stan s nabídkou služeb zejména pro ty návštěvníky národního parku, kteří přijíždějí od severozápadu. Kromě nabídky stravování v restauraci, ubytování pro robinzonské pobyty na ostrovech, kotviště pro jachty a telefonního spojení je tu i možnost doplnit si zásobu pitné vody a zbavit se odpadků.
Vyhledávaným malým přístavem bývá Lučica na vnější straně Kornatu, v jejíž blízkosti je Tarac, největší krasové polje na Kornatech, zemědělsky s úspěchem využívané. Sousední zátoka Kravljačica (či též Kravjačica) má velkou cisternu pitné vody a spolu s další zátokou Strižnja (či též Stržnja) nabízí sezónní možnost ubytování v jednoduchých domcích. Od Strižnje vede cesta do vnitrozemí ostrova k pozoruhodnému krasovému útvaru Magazinova škrila, popsanému již výše.
 Kornatské ostrovy, zátoka Vruje s osadou |
V následující zátoce Vrulje (či Vruje), kde je největší osada souostroví (asi 50 obytných stavení), je recepce národního parku s obdobnou nabídkou služeb jako v zátoce Tomasovac. Návštěvníkům může sloužit i největší ubytovna, která patří správě národního parku a je využívána podle potřeby. Je tu zajištěno i zásobování základními potřebami. Jsou tu též kontejnery na odpadky. Osada leží u největšího krasového polje souostroví, zvaného Trtuša. Tato úrodná lokalita byla nově osázena vinnou révou, olivovníky a fíkovníky, kterým se na zdejší červenici velmi dobře daří. Lze říci, že místo má i tradici oblíbeného letoviska - v 60. letech minulého století tu bylo dosti rozsáhlé prázdninové městečko francouzského Clubu Méditeranée s jeho lehkými typizovanými chatkami. Ty však dlouho nevydržely podnebí Kornatů v zimních měsících. Název osady Vrulje souvisí s prameny u obce. Právě v zátoce Vrulje byla, jak výše uvedeno, partyzánská opravna lodí.
Druhý největší ostrov národního parku, Piškera (dříve Jadro), patří k velmi pustým a nehostinným místům archipelagu - je tu jen 0,1 % obdělávané půdy. Měl vždycky význam spíš jako rybářské středisko. Na Piškeře a na sousední Panitule je několik hlubokých přírodních nádrží s brakickou vodou. Na Panitule, oddělené jen pár metrů širokou úžinou od Piškery, je marina - přístav pro jachty ACI Marina Piškera.
 Kornatské ostrovy, Marina Piškera |
Jihovýchodním sousedem Piškery je ostrov Lavsa s nejbezpečnějším přístavem v souostroví. V sezóně jen stěží může přijmout všechna plavidla, která zde chtějí kotvit. Na ostrově je poměrně dost obdělávané půdy. Lavsa se počítá mezi nejmalebnější ostrovy na Kornatech. Je tu velmi pěkné koupání. S Lavsou východním směrem sousedí jedna z přírodních rezervací v rámci národního parku - ostrov Klobučar, který má nejvyšší útes na celých Kornatech.
Ještě dále na východ leží nejživější místo národního parku, velmi malebný a navštěvovaný ostrov Ravni Žakan, kde je další recepce národního parku, restaurace, směnárna, poměrně značná ubytovací kapacita, cisterna s užitkovou i pitnou vodou), telefon, kontejnery na odpadky atd. Zde je také hraniční přechod, jakož i jeden ze dvou registrovaných kempů na ostrovech (20 míst).
 Kornatské ostrovy, ostrov Lavsa |
Od ostrova Ravni Žakan na jih se rozkládá Purara, nejpozoruhodnější přírodní rezervace národního parku. Zahrnuje ostrůvky Vela a Mala Purara a několik útesů. Je to velmi cenná floristická a ornitologická rezervace, která je nejkrásnější zjara, když kvetou zdejší chráněné rostliny. Kromě flóry a ornitofauny je tu domovem i mnoho dalších živočichů, např. 69 druhů motýlů, několik druhů ještěrek, pavouků a dalších druhů. Je však zákaz vstupu na tyto ostrovy a útesy i veplutí do mořského pásu kolem nich ve vzdálenosti 500 metrů od jejich břahů.
V severovýchodním cípu národního parku stojí za návštěvu nevelký ostrov Smokvica Vela, ležící ze všech ostrovů národního parku nejblíže k pevnině. Své jméno dostal podle fíkovníků (chorvatsky smokva), kterých tu roste značný počet. Smokvica má ze všech kornatských ostrovů nejvíce obdělávané půdy - 26 %. Zdejší fíky a olivy jsou vyhledávanou plodinou na trhu.
Ostrovy či spíše ostrůvky,ležící na severozápad od Piškery ve vnějším pásu, jsou známy především svými přírodními, vesměs geomorfologickými zvláštnostmi a bizarností svých útesů a stěn, např. Veli a Mali Rašip aj. Výjimku tvoří ostrov Levrnaka, třetí největší v národním parku. Jeho zátoka Anica na vnitřní straně ostrova, hluboká 22 metrů, je ideálním kotvištěm. Je tu restaurace a kemp, kterého využívají hlavně potápěči. A je tu i druhý registrovaný kemp v rámci národního parku, jeden je ostrově Ravni Žakan. Zátoka Lojena na vnější straně patří se svou oblázkovopísečnou pláží k nejkrásnějším a nejvyhledávanějším místům na koupání. V blízkosti jsou dva rybářské domky s cisternami. Z kopce Veli vrh (117 m) se naskytá mimořádně široký výhled na archipelag (turistická stezka).
Blízké ostrůvky Veli a Mali Obručan a jejich okolní útesy jsou další přísnou rezervací národního parku.
Místní zvlášnosti
Pro snazší orientaci na mapě i v různých informačních materiálech upozorňujeme na to, že mnohá místa na Kornatech - ostrovy, útesy, zátoky a osady mají dvě celkem běžně používaná jména. Jedno z těchto jmen bývá ve spisovné formě, druhé v dialektu, ale může jít i o starou a novější formu jména. Např. se uvádí jak název Vrulje, tak i Vruje, Kravljačica i Kravlačica, Piškera i starý název Jadro apod.
Místní nářečí se však neprojevuje jen v toponymech: často se používá označení "stan", v plurálu "stanovi". Byla to obydlí, domky, které si na Kornatech na mnoha místech v zátokách i ve vnitrozemí stavěli majitelé zdejších pozemků, aby se v nich mohli ubytovávat při polních pracích, při sklizni plodin, při občasné kontrole stavu ovcí, při jejich dovezení a odvozu zpět na pevninu, nebo i při občasném rybaření. Domky jsou dnes většinou upraveny pro ubytování turistů, některé byly změněny v restaurace, část slouží pro robinzonské pobyty. S názvem "stan" ve spojení se jménem původního majitele je možno se setkat i dnes (např. Špraljin stan).
A ještě jednou zvláštností vyniká zdejší nářečí: místní, občasní obyvatelé nazývají sami sebe "Kurnatari" (jiný název se nepoužívá), tedy místním dialektem "obyvatelé Kornatů".
» Toulky po Kornatských ostrovech - 2. část »
