Hory dalmatských ostrovů

Vidova gora na Brači (780 m)

Ze všech hor na ostrovech je Vidova gora, tj. Vítova hora, na Brači u horských turistů nejoblíbenější. Je to nejvyšší bod jadranského souostroví, výstup je poměrně snadný, rozhled je nádherný a současně je Vidova gora i tradiční cíl výletů.

Jižní svahy hory spadají příkrými stěnami do moře, severní část povlovně klesá krasovou vysočinou širokou 10 km. Mocné vápencové vrstvy podmínily vznik a rozvoj krasových jevů, od malých škrapů po hluboké propasti. Na bezvodé vysočině je většinou kamenitý terén, střídající se s chudičkou trávou a makchií, ve vrcholové části se však dochovaly alespoň zbytky někdejších lesů borovice černé. Nejbližší okolí vrcholku bylo starým kultovním místem; zbytky dvojitých hradeb jsou ilyrského původu.

Místně se používají pro tuto horu ještě názvy Vidovica a Sutvid, a to podle starochorvatské kapličky, jejíž zbytky byly nalezeny asi sto metrů pod vrcholkem. Předpokládá se, že před pokřesťanštěním Chorvatů tu byla svatyně boha Svatovíta (chorv. Svetovid).

Brač je známým speleologickým terénem; dosud bylo prozkoumáno na 300 objektů, mezi nimi i propast Podgračišće II, hluboká 363 m.

Bol je významné středisko cestovního ruchu na jižním pobřeží ostrova Brač, s četnými hotely a s velkou nabídkou ubytování v soukromí, je tam proslulá pláž Zlatý mys (Zlatni rat) a další rovněž příjemné pláže, jakož i řada kulturně-historických památek. Spojení trajekty se Splitem, letiště.

Výstup začíná u kostela P. Marie Karmelské (Gospa od Karmela), přetíná silnici G. Humac - Bol a přes opuštěnou osadu Podborje stoupá do rozcestí turistických cest: vlevo stoupá nová, vpravo stará "římská" cesta do obce G. Humac. Nad pásmem borovic a pinií prochází cesta vinohrady a ovocnými sady a za nimi vstupuje do kamenitého terénu, nad ním vytvořily kopce Bukanj a Utinja skalní amfiteátr zvaný "Bolská koruna". Dobrá stezka se zbytky značení stoupá serpentinami kamenitým terénem, výhledy jsou stále širší. Roste tu především šalvěj, rozmarýn a další byliny, nad 500 m převládá makchie. Z náhorní plošiny Gornja pristava odbočuje vlevo stezka na vrch Koštilo (610 m) k malebným zříceninám prastaré pevnosti s krásným výhledem. Následuje výstup serpentinami mezi skalami (30 min.). Vyjde se na okraj bračské vysočiny, odkud je to pak doleva ještě 10 minut na vrchol. Výstup si lze zkrátit tak, že se vyjede silnicí ve směru do obce Nerežišća nad Bol, odkud se pak pokračuje vlevo po značkách dolinou Crnice.

Historie horské chaty na vrcholku Vidovy gory je hodně pestrá. První chata tu byla postavena v r. l936, ale za války byla poničena. Byla sice v r. 1955 obnovena, ale později úplně zpustla. V r. 1972 bylo na jejím místě postaveno telekomunikační zařízení. Impulsem pro zvýšení návštěvnosti Vidovy gory bylo vybudování silnice až na vrchol a hotelu v borovém lese na Kneževravni; je to nejvýše položený hotel na ostrovech. V r 1990 bylo na Brači provedeno značení horské cesty, která spojuje tři lokality - Vidovu goru, poustevnu Blaca a Bol s hlavními východisky Supetarem a Bolem. Na vrcholku Vidovy gory je v blízkosti hotelu i malá turistická útulna.

Přístup: z trasy autobusové linky Supetar - Bol vystoupit na rozcestí silnic, kde odbočuje cesta na Vidovu goru (je třeba požádat řidiče o zastavení). Ze Supetaru se může jít buď po silnici nebo zkratkou do prudkého kopce kolem kostelíka sv. Rocha (Sveti Rok) k poslední serpentině. Po 10 km se přijde do obce Nerežišća (382 m). Nad obcí silnice pokračuje serpentinami do obce Pražnice (opět je možno využít zkratkky od autobusové zastávky). Na rozcestí po asi 2 km, ve výšce kolem 550 m se odbočí doprava. Po dalších 2 km se přijde k hotelu na Kneževravni, uprostřed krásného lesa halepské borovice. Hotel je v provozu jen v létě (10 pokojů, hotel má dopravní prostředek pro případné výlety i pro transfery). Z Kneževravni pak cesta mírně stoupá, opouští les a vychází na kamenitou vysočinu Korita, pak vede mezi ponikvou Duboki dol (5 min. vlevo od cesty, obrovská a krásná) a propastí Vičja jama (20 min. vpravo od cesty - je hluboká 80 m, nachází se na dně jedné doliny). Po 4 kilometrech od Kneževravni se přijde na vrcholek Vidovy gory (780 m).