Krasové jevy

O krasových jevech je zde pojednáno s přihlédnutím k možnostem jejich turistického využití.

Je málo území na světě, kde vápence a dolomity jsou na tak velké ploše jako právě v přímoří Jadranu. Mnohé z krasových jevů tohoto území se staly vyhledávanými turistickými cíli. Patří k nim především jeskyně, propasti, vyvěračky, skalní mosty, jezera v závrtech. Za pozornost stojí i jejich fauna, např. některé zvláštní druhy ryb, macaráti ap.

Kras na vnitrozemské straně Biokova

Jeskyně

Chorvatsky ( jama, peć, pećina, spilja ) Některé jeskyně jsou přímo u pobřeží, jiné v přilehlém vnitrozemí. Za nejkrásnější jeskynní soustavu se považují Cerovacké jeskyně (Cerovačke spilje - horní část a dolní část) na severovýchodním okraji Velebitu, 6 km od městečka Gračace směrem na Knin. Obě části jsou dohromady dlouhé 4 km, z toho je zpřístupněno 1 400 metrů. Krápníková výzdoba je neobyčejně bohatá, jsou zde i některé specifické krápníkové útvary. Prohlídka obou částí trvá dvakrát 45 minut. V sezóně je přístup denně. Jeskyně leží 70 km severovýchodně od Zadaru.

Jeskyně Manita (Manita peć či Manita pećina) je v národním parku Paklenica v jižní části Velebitu, 4 km od letoviska Starigrad-Paklenica. Tvoří ji jedna obrovská, 175 m dlouhá síň s krápníkovou výzdobou. V sezóně je přístupná denně.

Modrá jeskyně na ostrově Biševo

Biševská modrá jeskyně (Biševska modra či plava spilja) je na ostrově Biševo u ostrova Visu. Je to jedinečný krasový fenomén (intenzivní barevný efekt vzniká lomem světla). Tato jeskyně, svou pozoruhodností soupeřící s Modrou jeskyní na italském Capri, je dlouhá 36 m, přístupná je jen člunem nebo loďkou, a to jen za bezvětrnného počasí bez vln. Nejintenzivnější barvu má kolem 11. hodiny. Návštěvu jeskyně organizují turistické agentury z řady středodalmatských letovisek na ostrovech i na pevnině. Výlet do Modré jeskyně se doporučuje spojit s návštěvou jeskyně Medvidina spilja, kde po staletí žili tuleni středomořští (latinsky Monachus albiventer, (chorvatsky morske medvjedice), dnes v celém Středozemním moři téměř vyhubení.

Jeskyně Vranjača (spilja Vranjača) u vesnice Kotlenica, 28 km severovýchodně od Splitu. Jeskyně je dlouhá 180 m a má pěknou krápníkovou výzdobu. V sezóně je přístupná denně. Prohlídka trvá 30 minut.

Dračí jeskyně (Zmajeva spilja) na jižní straně ostrova Brač, nad obcí Murvica ve výšce 280 m n. m. (45 min. pěšky). Navštěvuje se z Bolu. U vchodu vytesány plastiky draka, uvnitř zbytky poustevnických obydlí a kostelíka. Délka prohlídky 15 min. Přístupná podle dohody s turistickým sdružením v Bolu.

Grapćeva jeskyně (Grapćeva spilja) nad jižním pobřežím ostrova Hvaru, jihovýchodně od Jelsy (dostupná z osady Humac). Nálezy pozůstatků člověka se datují do doby před 3 500 roky a nachází se v ní nejstarší jeskynní kresba na území Chorvatska. Návštěvy jsou v sezóně organizovány z Konoby Humac ve stejnojmenné osadě. Sraz pro zájemce o prohlídku je vždy v 9 hod. ráno v pondělí, středu a pátek. Cesta k jeskyni trvá 30 minut.

Jeskyně Rača (spilja Rača) na ostrově Lastovo je volně přístupná. Snadno dostupná z obce Lastovo.

Jeskyně Biserujka (spilja Biserujka) na ostrově Krku, ve vnitrozemí u obce Rudine, dostupná z letovisek Malinska a Njivice nebo z obce Šilo proti Crikvenici. Jeskyně má krápníkovou výzdobu a je 110 m dlouhá, zpřístupněno je 65 m. Jeskyně je osvětlená, prohlídka trvá 20 minut. Přístup v sezóně denně.

V blízkosti Biserujky je jeskyně Vitezi c (spilja Vitezi c).

Jeskyně Baredine (Jama Baredine) u obce Nova Vas v severní části Istrie, ve vnitrozemí, dostupná zejména z Taru, Novigradu nebo Poreče. Jeskyně je dlouhá 120 m a je celá přístupná. Má krápníkovou výzdobu. Prohlídka trvá 30 minut. V sezóně je přístupná denně.

Pro informaci přehled nejdelších jeskyň v přímoří:

jeskynní soustava Vilinska spilja - Ombla u Dubrovníka ... 3 063 m
dolní část Cerovacké jeskyně u Gračacu ve Velebitu ... 2 682 m
Klementina I u Štirovače ve Středním Velebitu ... 2 403 m
spilja Gromača u Dubrovníka ... 2 171 m
Gospodska spilja u Vrliky v Dalmácii ... 2 080 m
spilja Kotluša u Vrliky v Dalmácii ... 2 015 m

Vela spilja na ostrově Korčula u Vela Luky

Propasti

Počet propastí v jadranském přímoří je vysoký. Jen například na ostrově Brači je jich několik set (kolem 300!), mnoho je jich i na Velebitu. Návštěvu propastí lze ale doporučit pouze speleologům s patřičnou výzbrojí. Pro turisty jsou však mnohdy zajímavé i jícny těchto propastí. Pro informaci nejhlubší propasti:

soustava Lukina jama - Trojama na lokalitě Hajdučki Kukovi na Severním Velebitu (nejhlubší v Chorvatsku, 9. nejhlubší na světě) ... 1 392 m
Slovačka jama na lokalitě Mali kuk na Severním Velebitu ... 1 301 m
Stara škola na Biokovu ... 576 m
Vilimova jama na Biokovu ... 572 m
Patkov gušt na lokalitě Gornji kuk na Severním Velebitu ... 553 m
Jama pod Kamenitim vratima na Biokovu ... 520 m
Ledena jama - Lomska duliba na Severním Velebitu ... 514 m

K nejpozoruhodnějším z nich patří Ledová jeskyně v propasti Lomska duliba na Velebitu. Tloušťka ledové vrstvy dosahuje 40 m.

Ponory

Ponor je místo, otvor často velkých rozměrů, kde ponorná řeka mizí v krasovém podzemí. Voda se někdy ztrácí (jen v určitém období). Některé ponory jsou skutečně velkolepé hydrogeologické jevy. Právě ten nejpůsobivější, ponor řeky Dobry v obci Ogulin, tzv. Djulin ponor, není na pobřeží, lze však podniknout výlet z Chorvatského přímoří ze Senje, Nového Vinodolského ap. Z Nového Vinodolského je to do Ogulinu 65 km. Lze doporučit i při příjezdu na Jadran nebo při odjezdu z Jadranu. Další pozoruhodný ponor je v Pazinu v centru Istrie, ponor zvaný Fojba je v propasti přímo uprostřed města.

Vyvěračky

Vyvěračka je místo, kde voda nashromážděná v podzemí vyvěrá na povrch, a to často velmi mohutným proudem, takže najednou vzniká někdy i dost vodnatá říčka či řeka.

Poměrně blízko pobřeží (u obce Skradu v Gorském kotaru, 30 km od Rijeky) je velmi pozoruhodná vyvěračka Zeleni vir. Prohlídka se spojuje s návštěvou Čertovy soutěsky (Vražji prolaz).

Mohutnou vyvěračkou začíná řeka Rijeka Dubrovačka, 6 km od Dubrovníka.

Skalní mosty

Tyto zvláštní skalní útvary jsou na chorvatském pobřeží výjimečné. Nejznámější je skalní most Lišani bunari u Jablance na Chorvatském přímoří (severně od Karlobagu).

Jezera v závrtech

Tato jezera patří k nejpozoruhodnějším krasovým, vlastně krasovo-seismickým jevům a jsou přitažlivými turistickými cíli. Byla to podzemní jezera, která se po zřícení stropů podzemních chodeb nebo jeskyň ocitla na povrchu v ohromných závrtech. Patří k nim například Červené jezero a Modré jezero u Imotského.