Vodní toky a přírodní vodní nádrže mají v této oblasti výrazný vliv na konfiguraci terénu, na vzhled krajiny, na její turistickou přitažlivost, a ovlivňují i nabídku sportovních aktivit všeho druhu. V neposlední řadě jsou mnohé z nich významnými přírodními chráněnými fenomény.
 Cetina u Omiše |
Zdejší řeky jsou poměrně krátké, většina jich pramení v přilehlých horských vápencových oblastech jako vyvěračky. Jsou poměrně vodnaté, zejména v dubnu a listopadu, nejméně vody mají v srpnu a září. Na svých tocích směrem k Jadranu, do něhož se vlévají, překonávají svými vodopády, kaskádami a peřejemi značné výškové rozdíly; hluboko se zařezávají do skalního podloží a vytvářejí impozantní kaňony a soutěsky. Na rovinách, což je výjimečné, mají tyto řeky velmi malý spád. Velký hydroenergetický potenciál řek je zatím využíván jen zčásti. Ponorných řek na pobřeží není mnoho, ale většina nadzemních toků dostává značnou část svých vod prostřednictvím ponornic.
K nejvýznamnějším povrchovým řekám patří:
- Zrmanja v Severní Dalmácii je typickou krasovou řekou. Není ani příliš dlouhá (64 km), ani mohutná, ale má v některých úsecích bouřlivé vodopády, kaskády, peřeje a je sevřena divokými soutěskami. Je proto vyhledávána milovníky divoké vody. Jedinečný je i její závěr, ústí do Novigradského moře.
- Krka je z řek v chorvatském přímoří nejznámější a nejpozoruhodnější, a to svými mohutnými vodopády (Skradinské vodopády - Skradinski buk), malebnými slapy, kaskádami a jezery, to vše v zeleném rámci husté vegetace. Krka byla již před léty prohlášena národním parkem.
- Cetina je poměrně dlouhá (104 km) a patří k nejvodnatějším; zásobují ji ponorné řeky z Dinárských hor. Její kaňony patří k nejpůsobivějším, zejména při ústí do Jadranu u Omiše. Řeka je pro vodáky pojmem (rafting, kanoistika, vory atd.).
- Neretva je výrazně jiná než všechny řeky oblasti. I když je nejdelší a nejvodnatější řekou v přímoří, patří z ní Chorvatsku vlastně jen její delta (asi 20 km, od hranic s Bosnou a Hercegovinou), jíž líně plyne k moři. Delta má však obrovský hospodářský význam. Je působivá i svým trochu bizarním rázem.
- Rijeka Dubrovačka (postaru též Ombla) v těsné blízkosti Dubrovníka je dlouhá jen 6 km, ale i tak je to dost mohutná řeka. Po staletí patřila k oblíbeným rekreačním oblastem dubrovnické šlechty (jsou dochovány honosné stavby zámečků a letohrádků). V dnešní uspěchané době, kdy její zdlouhavý objezd byl nepříjemnou dopravní překážkou na cestě do Dubrovníka, se ocení nově postavený most přes její ústí do moře. Zprovoznění mostu a nájezdů na něj se podle nejnovějších informací předpokládá až v r. 2002.
 Zrmanja |
Všechna jezera jsou krasová a všechna jsou turisticky zajímavá a přitažlivá. Vranské jezero na Cresu je obrovská zásobárna pitné vody. Vranské jezero v Severní Dalmácii (skutečně, nazývá se totožně jako předchozí ) je rájem rybářů a vodního ptactva. Půvabný přírodní rámec mají i Bačinská jezera u přístavu Ploče. Svou jedinečností vynikají krasovo-seismická jezera Červené jezero (Crveno jezero) a Modré jezero (Modro jezero) u Imotského; jsou sice již mimo vlastní pobřeží, ale jsou dopravně snadno dosažitelná.
 Bačinská jezera |
