 Na kole po dalmatském pobřeží a ostrovech |
Cyklistika jako sportovní odvětví zažila v posledním desetiletí v celé Evropě ohromný boom. I u nás v České republice je cykloturistika nesmírně oblíbená. Četné sportovně zaměřené cestovní kanceláře pořádají zájezdy do nejrůznějších koutů Evropy – do nenáročných nížinatých terénů, kopců a vrchovin, ale i do horských a vysokohorských partií. Pro milovníky tohoto sportu, vybavené nejmodernějšími typy horských nebo silničních kol, nepředstavují tyto túry větší technický problém.
Jadranské přímoří však bohužel stálo a dosud stojí prakticky stranou širšího zájmu našich cyklistů. Je pravda, že zatímco už začátkem 90. let byla v mnohých západoevropských zemích vybudována hustá síť atraktivních cyklostezek, přinášela Chorvatsku v té době válka jiné, životně důležité problémy a úkoly. Polovina 90. let přinesla sice Chorvatsku úspěšný konec války, nikoli však konec strádání – zůstala rozbitá města, rozvrácený průmysl, zaminovaná pole a lesy, statisíce běženců. Teprve po alespoň částečném vyřešení těch nejnaléhavějších úkolů přišel na řadu i cestovní ruch a jeho další rozvoj. Na Jadranu a v jeho přilehlém vnitrozemí se objevovaly první nesmělé pokusy o vybudování podmínek i pro cykloturistiku. Jak čas plynul, vyrůstaly zejména v severní části přímoří sítě dobře trasovaných cyklostezek s kvalitním značením, které umožňovaly nejen věnovat se tomuto zdravému sportu, ale seznámit se i s krajinou, s jejími přírodními krásami a historickými zajímavostmi, s dnešním životem a místními obyvateli. Na mnohých stezkách je též postaráno o možnosti občerstvení, odpočinku i o informace o okolí.
Je pravda, že ne všude na Jadranu je cykloturistice, resp. její materiální základně věnována patřičná péče. Turistická sdružení v chorvatských městech či regionech začínají vydávat informační materiály pro cyklisty - prospekty s mapkami, popisy tras a dalšími údaji. Mnohé jsou k dostání v pražské kanceláři Chorvatského turistického sdružení www.htz.cz (posílají i poštou).
Chtěli bychom proto přinést alespoň základní informace z regionů nejlépe pro cykloturistiku vybavených a nejagilnějších v tomto směru. Tuto informaci chceme doplňovat podle dostupnosti dalších materiálů z ostatních jadranských oblastí.
 Na nejvyšší hoře Brače (Vidova Gora 780 m) |
Mnoha cyklostezkami je například protkána Istrie, hlavně její vnitrozemí. Dnes je v této oblasti na 60 cyklostezek v délce přes 2 600 km. V Chorvatsku bylo vydáno 9 specializovaných prospektů pro cykloturistiku, které zahrnují celý Istrijský poloostrov, byl vydán i cyklistický atlas. Některé z cest jsou napojeny na cyklistické trasy ze zahraničí. Istrijské turistické orgány chtějí posílit počet cyklistických tras, které povedou přírodou - polními cestami a pěšinami. Stezky vedou ze všech istrijských letovisek. Podrobněji v tematickém článku Cyklistické stezky v Istrii.
K pěkným zážitkům patří absolvování cyklostezek v oblasti Kvarneru,Chorvatského přímoří a Kvarnerských ostrovů. Vedou tam po skutečně nejkrásnějších zákoutích ostrovů a mnohdy jsou pro zdolávané převýšení docela slušným sportovním výkonem. Zájemci si ale mohou vybrat i méně náročné stezky. Podroběji v tematických článcích Cyklistické trasy v oblasti Kvarneru a Sedmidenní putování na kole v oblasti Kvarneru.
 Zastávka při cestě na nejvyšší horu pohoří Biokovo (Sveti Jure, 1762 m ) |
I v Dalmácii se cyklistické stezky začínají budovat, často se však používá běžná silniční síť a makadamové cesty s vápencovým podkladem. V tematickém článku Cyklistické stezky ve Střední Dalmácii uvádíme trasy na ostrovech (na Hvaru, na Brači, na Šoltě a na Visu), na pobřeží (okolí Makarské a Omiše) a v přilehlém vnitrozemí (okolí Sinje a Trilje). Zejména na velkých středodalmatských ostrovech Hvar a Brač najde cyklista dostatek cílů k túrám, avšak musí počítat s tím, že vnitrozemí ostrovů je většinou hornaté a stoupání od moře často činí i několik set metrů výškového rozdílu. Odměnou jsou pak nádherné výhledy z hřebenů ostrovního vnitrozemí na celý ostrov, na moře a okolní ostrovy. Cyklistické trasy v okolí Makarské zahrnují jak lehké stezky podél pobřeží mezi jednotlivými letovisky Makarské riviéry, tak i velmi náročné trasy do horského masívu Biokova, např. trasa na nejvyšší horu Biokova, Sveti Jure, zdolává převýšení 1760 m. Při výpravách na kole do okolí Omiše je možno obdivat nádherný kaňon řeky Cetiny a horskou krajinu v jejím okolí (trasy mají převýšení kolem 300 m). Velmi oblíbené jsou cyklostezky z městečka Sinje a Trilje (severovýchodně od Splitu). Většina jich vede kolem horního toku řeky Cetiny a přes Sinjské polje do nedalekých dinárských hor, kde si každý v náročném horském terénu ověří svou zdatnost a výdrž.
 Půjčovna kol a skútrů |
Na výpravy na kolech po dalmatských ostrovech a po pobřeží se nedoporučuje jezdit v hlavní sezóně, v době největších veder. Je dobré vzít si sebou i veškeré vybavení pro opravy kola (nářadí a náhradní díly), neboť trasy vedou často značně odlehlými místy a cykloprodejny či cykloopravny najdete pouze ve městech.
Cena za půjčení jízdního kola (ALU) 1 hodinu se pohybuje kolem 30 kun, na 1/2 dne 70 - 100 kun, na 1 den 100 - 150 kun. Půjčení kvalitního horského kola je samozřejmě dražší.
Kvalitní popisy cyklostezek v Istrii lze nalézt na stránkách Turistického sdružení Istrijské župy: www.istra.com
