Sedmidenní putování na kole v oblasti Kvarneru
Cyklistické stezky ve Střední Dalmácii
Istrie má beze sporu nejlépe vybudovanou, nejrozsáhlejší a nejhustší síť cyklistických stezek na celém Jadranu. Stezky pro cyklisty se začaly budovat právě v této části přímoří. Pavoučí sítí cyklistických cest je protkán celý poloostrov a není pozoruhodné místo, pěkné přírodní zákoutí, dominanta kraje, architektonická pozoruhodnost či zajímavý přírodní výtvor, aby k němu nevedla cyklistická stezka. Jejich systém je důmyslný a pamatuje jak na ty, kteří jsou zkušenými a trénovanými sportovci, stejně jako na ty, kdo se tomuto sportu věnují jen rekreačně a kolo je jejich prostředníkem k poznání zdejší krajiny i lidí. Všichni však uvítají, zahrnuje-li stezka i místa příjemného posezení a osvěžení místními specialitami. Istrie je po této stránce rozdělena do několika oblastí, v jejichž rámci byla vytvořena vlastní síť cyklostezek. Kromě regionálních soustav cyklostezek byly cesty pro cyklisty vybudovány i v okolí velkých turistických aglomerací - Poreče, Vrsaru, příp. i jiných míst.
Turistička zajednica Istarske županije vydala čtyři cyklistické publikace (v chorvatštině, angličtině a němčině) "Istra Bike": "Southern Istria", "Nothern Istria", "Central Istria", a "From West to East Istria". Obsahuje plánek, ke každé trase graf převýšení - nadmořskou výškou i vzdálenostmi jednotlivých bodů na trase, stručný popis trasy. Prospekty by měly být k dispozici v místních turistických sdruženích (turistička zajednica) nebo také v pražské kanceláři Chorvatského turistického sdružení www.htz.cz (posílají i poštou).
Podrobněji uvádíme cyklostezky v těchto regionech:
Jižní Istrie
Cyklostezka č. 1
Vede z Premantury v jižní části Istrijského poloostrova k chráněné krajinné oblasti mys Kamenjak (Rt Kamenjak), a to podél východního pobřeží až do jeho nejjižnějšího cípu. Od tzv. Safaribaru se pak jede k zátoce Pinižule a odtud zpět do Premantury. Z Premantury se poněkud stoupá do Kope a při cestě dále se naopak sjíždí do Volme. Stezka poprvé vjíždí na asfalt a po něm do obce a letoviska Banjole. Po průjezdu se odbočí po makadamu k zátoce Pješćana uvala a od ní po asfaltu stoupá do Vintijanu a Valdebeku. Z Valdebeku se po asfaltu jede do obce Pomer a dále do Premantury.
Celková délka 35 km, nejvyšší bod je 63 m n. m., stezka je celkem pohodlná, vede po mírných terénních vlnách.
Cyklostezka č. 2
Z Medulinu vede po asfaltu do obce Ližnjan. Po jejím průjezdu se odbočí po makadamu do Ševe. Pokračuje se po asfaltu a odbočí se na Šikiće. Zde se opět změní směr, a to po makadamu na vesnici Jadreški a po jejím průjezdu se pokračuje do Šišanu. Ze Šišanu se směřuje k moři, k mysu sv. Štěpána (Rt Sveti Stjepan) a podél moře ke kostelíku Svetica, dále pak k mariánskému kostelíku Gospa od Kuja. Po makadamu se pokračuje do letoviska Kažela a do Medulinu.
Celková délka 30 km, nejvyšší bod 80 m n. m. Stezka je nenáročná, zejména její závěrečná část je velmi pohodlná.
Cyklostezka č. 3
Stezka vede z obce Marčana (v jižním istrijském vnitrozemí, 14 km severovýchodně od Puly) po asfaltu do vesnice Mali Vareški a Peruški a pokračuje nejprve po makadamu, později po asfaltu směrem k mysu Vinjole (Rt Vinjole); dál se jede do Pavićini. Po průjezdu touto vesniccí se pokračuje po asfaltové cestě do obce Kavran, z ní pak po makadamu sjezd prudce dolů (ze 150 m n. m. na O m) k zátoce Budava. Odtud se však opět začne nabírat výška, a to přibližně na dřívějších 150 m n. m. Cílem je tu vesnice Vizače a v její blízkosti archeologická lokalita Nesactium (místně Nezakcij). Po asfaltu se zamíří do Valtury. Přes Šišan a Bile Stine se směřuje do Jadreški a Šijany a dále po asfaltu přes obec Loboriku a výše položený Muntić do Marčany.
Celková délka 45 km, nejvyšší bod 176 m n. m. Až na dvě prudší stoupání není stezka příliš náročná.
Cyklostezka č. 4
Z vesnice Rakalj (leží ve vnitrozemí, v blízkosti východního pobřeží Istrie, u Krnice) se sjede přes vesnici Kras k zátoce Blaz a odtud úzkou stezkou se vystoupá do vesnice Rebići (výškový rozdíl 200 m). Po asfaltu bez větších výškových rozdílů k vesnici Hrboki. Po 2 km se narazí na hlavní silnici, po ní asi 500 m a pak se zabočí doleva na úzkou cestu, která vede přes Hreljići a Bratulići oklikou na tutéž silnici. Po ní se pokračuje směrem k Marčaně. Z Marčany nejprve po asfaltu, pak se uhne po makadamu do vesnice Mutvoran. Tou se projede a pokračuje na Cukoni a do obce Krnica. Z Krnice po asfaltu sjezd k přístavu Krnička luka (ze 160 n. m. k moři) a odtud se úzkou stezkou stoupá opět do přibližně stejné výšky do vesnice Rakalj.
Celková délka 40 km, nejvyšší bod 210 m n. m. Dvě velká a prudká klesání (z 210 a ze 160 na 0 m), po nich obdobně prudké stoupání. Stezka je tím poměrně značně náročná.
Cyklostezka č. 5
Z obce Galižana (5 km jihovýchodně od Vodnjanu) se jede po makadamu směrem na Loboriku, odtud po asfaltu do vesnice Radeki. Z ní se pak pokračuje po makadamu přes Muntić do vesnice Marčana. Po průjezdu Marčanou se jede po asfaltu k odbočce na Krnici a dále do vesnice Šajini, přes Bratulići, Hreljići a Bateli. Od samého začátku stezka mírně stoupala (ze 110 a na 280 m n. m.). Ze Šajini úzkou asfaltovou cestou se klesá přes Orlići a Sveti Kirin do Galižany (z 280 na 110 m n. m.).
Celková délka 47 km. nejvyšší bod 280 m n. m. Stoupání není příliš prudké, ani klesání není příliš ostré. Průměrná obtížnost.
Cyklostezka č. 6
Z obce Galižana (5 km jihovýchodně od Vodnjan) se pozvolna stoupá přes osadu Sveti Kirin směrem na Juršići (ze 120 na 260 m n. m.). Po přetnutí hlavní silnice následuje vesnice Cukrići a za stálého klesání se přijede po úzké makadamové cestě do vesnice Gajana. Po průjezdu Gajanou se po 1,5 km přijede k silnici Vodnjan - Bale. Po ní se pak jede 1 km a odbočí se vlevo. Stezka pokračuje na St. Barbo. Nejnižšího bodu této cyklostezky, 45 m n. m., se dosahuje u Sv. Pelegrinu. Přes Kantinjer se pak vrací do Galižany.
Celková délka 33 km, nejvyšší bod 260 m n. m. Není příliš namáhavá.
Cyklostezka č. 7
Stezka vychází od moře, z Fažany, severně od Puly, proti Brijunským ostrovům. Vede nejprve směrem na Peroj a odtud podél moře do Betigy. Po madadamu se stále pohodlně pokračuje směrem na ves Mandriol, kterou se projede a ve stejném směru se jede dál. Cesta pak začíná prudce stoupat až do Bale (z 20 na 140 m n. m.). Po průjezdu městečkem Bale se pokračuje úzkou cestou podél osady Sveti Duh do Gajany. Asi 1,5 km se jede Gajanou a přetne se silnice Vodnjan - Bale. Za Gajanou terén začíná prudce klesat, svah je poměrně dlouhý. Odbočí se doleva na St. Barbo, projíždí se Valbandonem a končí ve Fažaně.
Celková délka 38 km, nejvyšší bod 150 m n. m. Stoupání a opět klesání po značnou část stezky. Stezka je tudíž dost namáhavá.
Cyklostezka č. 8
Stezka vychází z Puly, od amfiteátru (místní název Arena), po pulské přímořské promenádě směřuje do pulského předměstí Stoja a odtud dále, stále podél moře, po pěkné asfaltové silnici do letoviska Zlatne Stijene. Další úsek vede i nadále při moři k dalšímm letoviskům pulské aglomerace - k Verudele a Verudě. Z Verudy je opak možnost spojky na cyklostezku č. 1. Z obchvatu Puly je možno se napojit na cyklostezku č. l, 2 a 3. Ze Šijany se stoupá na Loboriku (110 m n. m.) a z ní se po makadamu pokračuje na Galižanu. Stále po asfaltu se pak směřuje na Kantinjer a odtud prudkým sjezdem na St. Barbo. Projede se tudy a pokračuje na Štinjan a po makadamu do vesnice Veli Vrh. Stezka se tu napojuje na hlavní silnici, po ní se vjede zpět do Puly k amfiteátru.
Celková délka 37 km, nejvyšší bod 110 m n. m. Stezka seznamuje s pulskou rekreační aglomerací, ve střední části je dosti náročná (stoupání a klesání).
Istrie východní a západní
Cyklostezka č. 1
Z Rovinjského Sela (11 km severovýchodně od Rovinje) se vyráží přes vesnici St. Tomaž, Porton a Gripole do letoviska Vile Rubin. Odtud se pokračuje do Veštaru a přes Madonu a Jurišove Stancije se přijede opět do Rovinjského Sela.
Celková délka jen 24 km, stezka není příliš náročná. Nejvyšší bod 130 m n. m. (je to výchozí i cílový bod stezky).
Pokud se někomu zdá tato cyklostezka příliš krátká, může ji doplnit ještě stezkou od letoviska Vile Rubin do lesoparku Škaraba a Punta Corrente a zpět přes autokemp Polari a Veštar, nebo tou částí cyklostezky č. 2, která vede archeologickou lokalitou Pal`u Základní cyklostezka se dá příjemně projet oběma směry.
Cyklostezka č. 2
Vychází z Kanfanaru (severovýchodně od Rovinje) a vede nejprve po asfaltu k vesnici Kurili, odkud se pokračuje do vesnice Golaš a přes statek St. Bembo dále do Bale. Z Bale se jede směrem k autokempu Kolone. Zde se odbočí k Veštaru a přes Madonu do Rovinjského Sela. Odtud se prudce klesá k Limu, pak po asfaltu prudce vzhůru k vesnici Krunčići. Přes vesnici Jural a Mrgani sjezd do Dvogradu, z něhož se stoupá do Kanfanaru.
Stezku lze absolvovat oběma směry. Je dosti dlouhá - 47 km. Nejvyšší bod je téměř 300 m n. m. (Kanfanar). Poměrně značné výškové rozdíly. Je možné absolvovat dvě kratší varianty , první 23 km, druhá 32 km.
Cyklostezka č. 3
Vede z Kanfanaru (severovýchodně od Rovinje) přes vesnice Burići a Salambati do městečka Svetvinčenat. Ze Svetvinčenatu se po asfaltu pokračuje k vesnici Krančići, kde se opouští asfalt a po makadamu se pokračuje přes Dragu do vesnice Čabrunići. Odtud se přes Gajanu přijede do Bale, pokračuje se přes St. Bembo, Golaš a Okrete do Kanfanaru.
Celková délka 42 km, nejvyšší bod Kanfanar je téměř 300 m n. m. Výškové rozdíly jsou malé, stezka je celkem nenáročná. Může se absolvovat i ve zkrácených variantách (32 km a 33 km).
Cyklostezka č. 4
Z Kanfanaru (severovýchodně od Rovinje) se po asfaltu jede přes vesnice Burići a Salambati, po makadamu se pokračuje přes Kras na Svetvinčenat. Stále po asfaltu se z tohoto městečka jede na Krančići, pak se pokračuje přes Čabrunići do Sv. Margarety (u Vodnjanu)). Odtud se nepříliš prudce stoupá až do cíle, a to z Margarety lesní cestou přes vesnice Sv. Kirin, Juršići, Boškari, Režanci, Štokovci, Bibići, Bokordići, Bričanci až do Svetvinčenatu. Z tohoto městečka se po makadamu jede přes Marići do Kanfanaru.
Celková délka 47 km, nejsou příliš velké výškové rozdíly. Může se jet oběma směry. Nejvyšší bod je Kanfanar (téměř 300 m n. m.).
Cyklostezka č. 5
Vychází z obce Žminj ve vnitrozemí Istrijského poloostrova (severovýchodně od Rovinje a Kanfanaru), přes vesnice Mužini a Ferlini se přijede do Kanfanaru, odtud po makadamu do městečka Svetvinčenatu. Dále se projíždí vesnice Bričanci, Pusti, Bokordići, Bibići, Štokovci, Režanci, Boškari a dále do vesnice Juršići. Pokračuje se přes Orbanići a Šajini do Barbanu a odtud přes Draguzeti a Balići zpět do Žminje.
Stezka se může jet oběma směry. Je sice 60 km dlouhá, ale je nenáročná. Nejvyšší bod je výchozí obec Žminj (400 m n. m.). Převýšení je na tak dlouhé trase pouze 150 m. Klesání i stoupání jsou pozvolné. Stezka má dvě kratší varianty (42 km a 36 km).
Cyklostezka č. 6
Tato cyklostezka, stejně jako předcházející stezka č. 5, vychází z vnitrozemské obce Žminj (severovýchodně od Rovinje). Jede se nejprve po asfaltu k vesnicím Balići a Rudani, dále se pokračuje přes Draguzeti do Barbanu. Od Draguzeti stezka nejprve pozvolna, později prudce klesá k Mostu Raša (pouze 20 m n. m.) a pokračuje se v téměř stejné nadmořské výšce dalších 16 km do vesnice Marišće. Odtud se po asfaltu stoupá k obci Sveta Katarina do nadmořské výšky 280 m (!). Odtud se přes vesnice Orić a Salamunišće pokračuje do Žminje.
Celková délka 48 km, stezku lze absolvovat v obou směrecch a ve dvou kratších variantách (23 km a 27 km). Pro značné převýšení je dost náročná.
Cyklostezka č. 7
Vychází z vnitrozemského městečka Labinu, 5 km od letoviska Rabacu na východním pobřeží Istrijského poloostrova, ve výšce asi 300 m n. m. Vede nejprve po asfaltu přes Ripendu a Strmac do Nedešćiny. Z této vesnice, z nadmořské výšky asi 300 m, trasa prudce klesá přes Šumberu do vesnice Marišće. Dále se jede podél řeky Raši neasfaltovanou cestou až do Mostu Raša. Pak se pokračuje po asfaltu do Štalije a Trgetu, odkud stezka vede prudce vzhůru, přes Breg a Kapelicu zpět do Labinu.
Celková délka 47 km. Stezku lze jet oběma směry. Lze se rozhodnout i pro zkrácenou variantu - všude v okolí je dost cest vhodných pro cykloturistiku, které lze zkombinovat. Stezka je svým převýšením namáhavá (od 300 m n. m. prudký sjezd na 0 a zpět prudce vzhůru). Jen střední část stezky je nenáročná.
Cyklostezka č. 8
Z obce Gračišće ve východní části istrijského vnitrozemí se ze 400 m n. m. prudce klesá přes vesnice Žlepčari a Bafi na Čepićské polje (Čepićko polje). Stezka pak pokračuje celkem nenáročně přes Katun a Košljak, odkud stoupá přes Kršan do Nedešćiny. Odtud se sjíždí přes Šumber do Marišće a opět vzhůru na Katarinu a Mandalenčići, odkud je to již blízko zpět do výchozí obce Gračišće.
Stezka je dost dlouhá - 45 km, přitom svými výškovými rozdíly náročná. Nejvyšší bod je Gračišće (400 m n. m.). Stezka třikrát klesá téměř k 0.
Cyklostezka č. 9
Z výchozího Gračišće se prudce klesá dost nebezpečným úsekem z nadmořské výšky 400 m na 100 m., a to do Žlepčari a Bafi. Pokračuje se pak po rovině na Čepićské polje (Čepićko polje), po něm do vesnic Kožljak a Katun. Terén od Čepićského polje stoupá přes Plomin do Knapići. Odtud prudce dolů k moři do letoviska Rabacu.
Doporučuje se absolvovat stezku jen v tomto uvedeném směru. Celková délka 30 km, stezka stoupá až na 420 m n. m., je náročná a na jednom úseku může být i dost nebezpečná (viz výše). Jen pro dobře trénované cyklisty.
Cyklostezka č. 10
Vede od moře z Rabacu na východním pobřeží Istrie prudce vzhůru do vesnice Gondolići v nadmořské výšce 300 m a odtud pokračuje prudkým stoupáním do Skitače. Může se pokračovat buď po asfaltu přes Brovinje, Viškovići a Stanišovi nebo po makadamu přes Glušići a Breg do Labinu. Z Labinu se jezdí do Rabacu přes Ripendu, Knapići a Veliki Kosi.
Celková délka 35 km, značné převýšení (nejvyšší bod 460 m n. m.), pohodlných úseků je velmi málo. Stezka je dost náročná. Jsou možné zkrácené varianty.
Centrální Istrie
Cyklostezka č. 1
Z vnitrozemského Tinjanu (20 km východně od Poreče) se jede přes Muntrilj krasovým poljem do vesnice Livaki. Z další vesnice Trviž se mírně stoupá na Pilošćak a potom se klesá na Baničići po asfaltu směrem na Beramské polje. Nepříliš náročné stoupání směrem na Ciburi, po rovině do Heki a Grubiši a pokačuje se do městečka Sveti Petar u Šumi. Přes údolí řeky Dragy se přijede zpět do Tinjanu.
Celková délka 40 km, v nejvyšším bodě dosahuje 460 m n. m. Východisko je 300 m n. m. Stezka není nijak náročná.
Cyklostezka č. 2
Z vnitrozemského Pazinu (32 km východně od Poreče) se vyjíždí kolem továrny Istraplastika a stoupá se dosti prudce k obci Lindar, přes vesnice Bazgalje, Funčići a Bertoši se přijede do Starého Pazinu. Odbočí se přes Sarčiji na Beramské polje. Z něho stezka stoupá do vesnice Ladavci, za ní klesá do Grdosela, odkud se vrací do Pazinu.
Celková délka 35 km, stezka není příliš náročná. Výchozí místo Pazin leží necelých 300 m n. m., nejvyššího bodu se dosahuje v Lindaru (450 m n. m.). Poměrně nenáročné stoupání a klesání.
Cyklostezka č.3
Z obce Stari Pazin (32 km východně od Poreče) se stoupá směrem na Bertoši (430 m n. m.), odtud prakticky bez terénních výkyvů přes Funčići, Katun Lindarski až do Križanci. Zde následuje klesání do vesnice Krajcar Brijeg. Mírné stoupání dovede do městečka Sveti Petar u Šumi a přes Ciburi návrat do Starého Pazinu.
Celková délka 29 km, stezka je velmi náročná. Východisko 350 m n. m., nejvyšší bod 430 m n. m.
Cyklostezka č. 4
Z Pazinu (32 km východně od Poreče) se vyjede kolem továrny Istraplastika vpravo dosti prudce vzhůru do Lindaru, odtud již bez terénních výkyvů přes Bazgalji na Katun Lindarski, odbočí se směrem na Jašići. Přes Milotski Brijeg se po zdejší náhorní planině pokračuje do Gračišće. Za Gračišćem se začíná klesat přes Perunčevac a Škljonki do Toncini a přes Zarečje se přijede zpět do Pazinu.
Celková délka 38 km, stezka není namáhavá. Východisko je v necelých 300 m n. m., nejvyšší bod 480 m n. m.
Cyklostezka č. 5
Z městečka Sveti Petar u Šumi se jede přes Krajcar Brijeg a Vidulini do Kanfanaru (klesání), kde se přetíná u Dvigradu údolí Dragy; za Dvigradem opět stoupání přes Korenići a Ladići do Baratu. Pak se pokračuje bez terénních výkyvů přes Radetići a Kringu směrem na Tinjan. U vesnice Hlistići se zabočí doprava a klesá se do údolí Dragy. Z něho se stoupá do městečka Sveti Petar u Šumi.
Celková délka 37 km, stezka není příliš namáhavá. Východisko je v nadmořské výšce 340 m, je to současně i nejvyšší bod stezky.
Cyklostezka č. 6
Ze Žminje (26 km severovýchodně od Rovinje) se nejprve jede směrem k vesnicím Križanci a Jurići, v Lindarském Katunu se odbočí směrem na Jašići. Pokračuje se přes Batlug do Balići a odtud přes vesnici Žagrići zpět do Žminje.
Stezka je velmi krátká, jen 23 km, a je naprosto nenáročná. Žminj, odkud stezka vychází, je v nadmořské výšce 360 m a celá trasa stezky se stále drží přibližně v této výšce.
