Badanj	Hutovo Blato	Kravice	Medjugorje
Mogorjelo	Mostar	Ošanići	Počitelj
Radimlje	Sarajevo

Vzhledem k blízkosti těchto míst od Makarské riviéry a severní částí Jižní Dalmácie mohou být tato místa velmi přitažlivými výletními cíli pro české turisty. Další možností je navštívit tato místa při tranzitu (viz Přijezdové trasy pro motoristy – Trasa č.3 do Dubrovníku). Sarajevu a Mostaru se věnujeme v samostatných tematických článcích.

Vodopády KRAVICE

Vodopády Kravice

Vodopády Kravice leží na ponorné řece Trebižatu, pravém přítoku Neretvy. Jsou 27 m vysoké a 120 m široké. Jejich malebnost doplňuje okolní bohatá vegetace. Velmi dobrá možnost koupání pod vodopády. Nejpěknější je tato scenérie při vysokém vodním stavu.

Nejlepším východiskem je obec Ljubuški. Dobrý přístup je mj. od chorvatsko-bosenských hranic (hraniční přechod V.Prolog) na trase Makarská – Vrgorac – Ljubuški (z Makarské do Ljubuški – 50 km). Z Ljubuški se musí po silnici pokračovat ještě 5,5 km směrem na Čapljinu, za obcí Gornji Studenci odbočit k jihu k vodopádům (ještě cca 2 km). Ljubuški je též jedním z výchozích míst do světoznámého mariánského poutního místa Medjugorje (8 km).

Z Ljubuški se též organizují plavby na kajacích nebo kanoích po Trebižatu. Plavba končívá u vesnice Struga. Organizátor zajišťuje vše potřebné, včetně patřičného vybavení, odborného instruktora, malého pikniku v blízkosti řeky a případně i transfer z Dubrovníka.

MEDJUGORJE

Vesnice v Hercegovině (v Republice Bosna a Hercegovina), 28 km od města (a též hraničního přechodu do Bosny) na Neretvě, Metkoviće. Je to jedno z nejvěhlasnější a nejnavštěvovanějších katolických poutních míst v Evropě. V roce 2007 Medjugorje navštívilo přes 1,6 milionu poutníků a jejich počet rok od roku stoupá.

Místo zjevení na kopci Podbrdo se sochou Panny Marie Královny míru

K prvnímu zjevení P.Marie skupince místních dětí došlo 24.6.1981 na návrší u osady Podbrdo v blízkosti Medjugorje. Zjevení se několikrát opakovala. K místu zjevení vede poutní okruh, osazený měděnými deskami s výjevy z Kristova života. Kostel postavený v roce 1969 je nyní místem, kde se shromažďují poutníci z celého světa. Kostel a jeho okolí jsou od zjevení postupně upravovány. Bohoslužbám o velkých církevních svátcích slouží i venkovní oltář s velkým prostranstvím pro věřící. Poutní místo je pojmenováno po P.Marii Královně míru (Svetište Kraljice Mira), což souvisí s jejím mírovým poselstvím a s jejím usilováním o nastolení míru ve světě, o nichž děti, svědkové zjevení, podaly svědectví. Na vrchu Križevac byl v roce 1933 (1900 let od umučení Ježíše Krista) vztyčen obrovský kříž; vede k němu křížová cesta nedávno osazená měděnými reliéfy jednotlivých zastavení zhotovenými italským umělcem.

Medjugorje navštívilo již přes 25 mil. poutníků. Nejvyšší katolické církevní autority se s konečnou platností ke zjevení nevyjádřily (stanoviska na jednotlivých stupních hierarchie jsou mnohdy rozporná). V místě jsou četné možnosti ubytování (hotelové i soukromé) a dalších služeb.

Přístup z Chorvatska je buď od hraničního přechodu Metković přes Čapljinu a Trebižat dále k severu (28 km), nebo z hraničního přechodu Veliki Prolog (na trase Makarská – Vrgorac – V.Prolog) přes hercegovské městečko Ljubuški dále na východ – 22 km. Autobusové zájezdy se sem konají téměř ze všech středodalmatských a jihodalmatských letovisek. Pravidelné autobusové linky jezdí ze Splitu, Makarské, Dubrovníka a dalších míst.

O poutních místech v Chorvatsku pojednává tematický článek: Chorvatsko jako cíl křesťanských poutníků

MOGORJELO

Archeologická lokalita, či spíše archeologický park 3 km jižně od obce Čapljina v Hercegovině, ležící těsně u řeky Neretvy. Přístup je nejvhodnější od městečka a hraničního přechodu v Chorvatsku, Metkoviće, odkud je to do Čapljiny 12 km (severně). Je však možné jet i trasou Makarská – Vrgorac – Ljubuški – Čapljina.

Na přelomu 19.a 20.stol. byly tu odkryty pozůstatky velké opevněné římské vily, či přesněji usedlosti ze 3.stol., která byla centrem rozsáhlého panství. Svým stylem a uspořádáním bývá srovnávána, byť podstatně menší a skromnější, s Diokleciánovým palácem ve Splitu. Vila byla zničena Vizigóty v 6.stol. Později byly na jejích pozůstatcích postaveny dvě starokřesťanské baziliky, které vzaly za své při avarsko-slovanských nájezdech zač.7.stol. Po zakonzervování odkrytých pozůstatků byla tu z iniciativy archeologů založena cypřišová alej, dnes působivé přírodní zátiší vzrostlých stromů.

Z Čapljiny je možno pokračovat východním směrem k městečku Stolac (29 km), obci Radimlje, kde je k vidění nekropole s náhrobními kameny – stećky (viz tematický článek: Výlety za stećky).

RADIMLJE

Stećci u Radimlje

Obec u městečka Stolac (2 km před Stolcem směrem od Čapljiny) v Hercegovině, z Čapljiny 27 km. V blízkosti silnice se nachází největší a nejpěknější nekropole s náhrobními kameny – stećky v Bosně a Hercegovině (viz tematický článek: Výlety za stećky). Tyto náhrobní kameny pocházejí ze 13.-16.stol. a jsou nejvýraznějším a nejoriginálnějším projevem lidové středověké kultury v Hercegovině (ale i v okolních oblastech) před ovládnutím kraje Turky i po jeho turecké okupaci. Stećky vynikají bohatstvím tvarů, velikostí, forem, detailů výzdoby aj. Jsou na nich patrné i vlivy románského a gotického slohu, lze rozeznat i působení pozdně antických sarkofágů.

Od městečka Stolac je možno pokračovat směrem na sever do osady Ošanići, pozůstatkům někdejšího ilyrského města.

OŠANIĆI

Osada 1,5 km severně od městečka Stolac, 30 km východně od Čapljiny, v Hercegovině. Poblíž osady stojí za vidění poměrně rozsáhlé pozůstatky hlavního střediska ilyrského kmene Daorsů, Daorsonu. Bylo to kvetoucí město, o němž a jeho čilém obchodu s řeckými koloniemi na Jadranu jsou zprávy z 6.-1.stol.př.n.l. Pak se dostalo do sporu se sousedním ilyrským kmenem, který po těžkých bojích Daorson vypálil a úplně vymazal z mapy. Město ani kmen Daorsů se už nikdy nevzchopily a zmizely z historické scény. Porobněji tematický článek: Ilyrové, velká neznámá v Evropě.

Jeskyně BADANJ

Jeskyně se nachází v kaňonu řeky Bregavy, východně od Čapljiny směrem na Stolac, v Hercegovině. Leží mimo silnici (ukazatel). Vytváří velmi malebnou scenérii. Rytina na skalní stěně nad jeskyní představuje koně a několik znaků dosud nerozluštěných. Stylově je blízká klasickému období paleolitu, tedy době kolem 13 tis.př.n. Předpokládá se, že kamenné nástroje nalezené v jeskyni a další pozůstatky patřily kromaňonskému člověku.

HUTOVO BLATO

Chráněné území (park přírody) 10 km severovýchodně od Metkoviće. Je to nejrozsáhlejší bažinaté území – mokřad a zimoviště vodních ptáků (40 km2) v této části jihovýchodní Evropy, na řece Krupě (levý přítok Neretvy). Vápencový hřbet Ostrovo je rozděluje na dvě části, Deransko jezero a Svitavsko Blato. První část je ornitologickou rezervací, kde žije nebo přezimuje na 350 druhů vodních ptáků, druhá část je loveckých revírem. Vody Hutova Blata jsou bohaté rybami.

Z Metkoviće sem pořádají cestovní kanceláře výlety a vyjížďky na člunech (s odborným doprovodem) spojené s pozorováním ptáků.

Tematické články:

• POČITELJ
• MOSTAR
• SARAJEVO