Jednou z největších slavností v Dubrovníku jsou oslavy svátku sv. Blažeje (Sv. Vlaho), 3. února. Tento svátek se slavil s velkou nádherou po dlouhá staletí již za Dubrovnické republiky – Ragusy; vždyť sv. Blažej byl patronem republiky a jejím hlavním ochráncem. K němu se obraceli v těžkých dnech obyvatelé republiky a jeho prosili o pomoc a přispění. A jak věří dodnes, jejich patron jim vždy pomohl. Slavnost sv. Blažeje patří od roku 2009 mezi Chorvatské památky nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Není proto divu, že sochy, reliéfy a plastiky sv. Blažeje jsou v Dubrovníku k vidění všude: nad vstupními branami do města, u vstupu do hlavních pevností, v přístavu a na desítkách dalších míst. Sv. Blažejovi je zasvěcen i druhý nejdůležitější kostel v Dubrovníku – barokní honosná stavba v samotném srdci starého města, na Poljaně Luža.
Kdo byl tento světec a jak se vlastně stal patronem Dubrovnické republiky?
Sv. Blažej, který je znám v celém křesťanském světě, je vzýván při krčních nemocech, při bolestech zubů, krvácení a vředech. Zejména v českých zemích, ale i v dalších oblastech střední a západní Evropy existuje přibližně od 16. století tzv. Svatoblažejské požehnání, které má chránit proti nemocen a otokům krku a hrdla. Při něm se držely pod bradou dvě posvěcené svíčky v podobě kříže sv. Ondřeje. Požehnání se udílelo na světcům svátek, tj. 3. února. Mezi našimi předky měl sv. Blažej i zvláštní místo jako patron počasí – ochránce před bouří a větrem. Zvláště na venkově byl tento den velkým svátkem.
Sv. Blažej (last. Blasius) byl v nebezpečných dobách pronásledování křesťanů za vlády císaře Diokleciána biskupem ve městě Sebastě v Malé Arménii (dnešní Sivas na území Turecka). O jeho umučení se dovídáme jen z legend.
Duchovní službu vykonával Blažej horlivě a s plným nasazením, bez ohledu na to, že právě pronásledování za Diokleciána (na přelomu 3. a 4. století), patřilo k nejrozsáhlejším v celé historii mladé křesťanské církve. Svou věrnost církvi zaplatily životem tisíce mužů a žen, kněží i laiků. Nejkrutější bylo pronásledování v východních provinciích římské říše a nezastavil je tam ani edikt milánský v roce 313; ten v západní části římské říše přinesl křesťanům úlevu, na Východě však pronásledování pokračovalo až do smrti Licinia, císaře ve východní části římské říše (byl zabit v roce 324). A právě tam byl (snad v roce 316 nebo 317) pro svou víru krutě mučen a nakonec sťat sv. Blažej. Dubrovničtí získali jeho ostatky koupí od benátských obchodníků, kteří ostatky svatých nakupovali ve velkém jako velmi výhodný obchodní artikl a pak je s ohromnými zisky prodávali.
Pověst vypravuje o tom, jak se sv. Blažej stal patronem a ochráncem Dubrovníku. Když v roce 972 připravovali Benátčané tajně přepadení mladé Dubrovnické republiky, zjevil se ve snu jednomu dubrovnickému knězi sv. Blažej, řekl mu o připravované vojenské akci Benátčanů a uložil mu, aby ihned informoval Senát Dubrovnické republiky s tím, aby se obyvatelé města okamžitě připravili na obranu před pirátským útokem. Včasná mobilizace dubrovnických mužů zmařila naděje Benátčanů na úspěch chystaného přepadení, a tak raději od svého záměru upustili. Od té doby byl sv. Blažej uctíván jako zachránce republiky a jejím ochráncem zůstal dodnes.
V Dubrovnické republice byl pak uctíván jako její patron po celá staletí – razily se mince se světcovým portrétem, pod jeho vlajkou pluly obchodní koráby republiky, v jeho jménu se vyhlašovaly zákony aj. Na světcův svátek byly podle zákona dva dni před a dva dny po svátku propouštěni dočasně vězňové. A do města se mohli na tu dobu vrátit všichni vyhnanci (později byla tato milost rozšířena na sedm dní před a po svátku).
Neméně velkolepé jsou oslavy v nejnovější době. Slavnost sv. Blažeje (Fešta Svetog Vlaha) začíná 2. února na svátek Hromnic (den, kdy se světily svíčky "hromničky" , chorv. Svijećnica – Kandelora), kdy se před kostelem sv. Blažeje koná slavnostní ceremoniál, jehož se účastní představitelé státu, Dubrovnické župy a města Dubrovníku, církevní hodnostáři, delegace spřátelených měst, velvyslanci a další činitelé. Slavnost zahájí pozdravným projevem dubrovnický biskup a tradičně vypustí bílých holubic jako symbolu míru a svobody. Poté je na stožár Rolandova sloupu (Orlandov stup) vztyčen prapor – korouhev sv. Blažeje (viz tematický článek: Rolandův sloup v Dubrovníku). Shromáždění vlajkonoši jednotlivých dubrovnických farností rozvíjejí své prapory, jimiž vzdávají hold chrámu a zdraví shromážděné, což je velmi atraktivní podívaná. O zahájení slavnosti dávají již po staletí široko daleko vědět svými ohlušujícími salvami místní střelci zvaní "Dubrovački trombunjeri". Jejich "trombuny" plněné střelným prachem připomínají pušky, ale jejich hlavním účelem je dělat rámus. Ostatně i v historických dobách je Dubrovnická republika úspěšně používala k zastrašování nepřátel.
Druhý den, 3. února je vlastní svátek sv. Blažeje. Současně se slaví i Den města Dubrovníku (Dan grada Dubrovnika). Po slavnostní mši vychází od dubrovnické katedrály procesí, v jehož čele jdou zmínění "Dubrovački trombunjeri", následují dechové orchestry vlajkonoši, hosté, příslušníci jednotlivých bratrstev, řádové sestry, ministranti, biskupové a vybraní nosiči, kteří nesou posvátné relikvie sv. Blažeje a další světců, a věřící oblečeni do národních krojů i historických kostýmů. Dlouhé procesí pak prochází historickým jádrem města.
Součástí oslav jsou i koncerty Dubrovnického symfonického orchestru (Dubrovački simfonijski orkestar), Městské hudby (Gradska glazba Dubrovnik), církevních sborů, komorních orchestrů a v neposlední řadě i tradičních dalmatských vokálních skupin zvaných klapy a lidové hudby z dubrovnické oblasti. Z těch je třeba zmínit dubrovnický folklorní soubor Linjo, který na hlavních oslavách tančí na náměstí před kostelem sv. Blažeje pověstné "kolo" (viz tematický článek: Nejpopulárnější lidový tanec dubrovnického kraje - "lindjo").
Na závěr vzdávají účastníci oslav díky svému patronovi za ochranu v minulosti a prosí jej o pomoc i v budoucnosti.
Program oslav v roce 2016 zahrnuje celou řadu kulturních akcí, které se konají od 21. ledna do 7. února. Jsou o to slavnostnější, protože na letošní rok připadá jubileum 1 700 let od mučednické smrti sv. Blažeje. Město Dubrovník vyhlásilo letošní rok "Rokem sv. Blažeje" v Dubrovníku. Program oslav najdete jej na stránkách Turistického sdružení města Dubrovníku (Turistička zajednica grada Dubrovnika): www.tzdubrovnik.hr
