Majitel jachty ji dopravuje na Jadran buď po souši na speciálním přívěsu, nebo po moři přímo do některého z celních přístavů určených pro mezinárodní styk (podrobněji viz dále). Dále je též možné, že má jachtu již z dřívějším let zakotvenou v některém z jadranských jachtařských přístavů – v marině (Ceny 2015 - jachting: Přístavní poplatky). Marin je v současné době na Jadranu 45, ale každý rok obvykle nějaká přibude (Přehled jachtařských přístavů). Mnohé z nich mají velmi dobrou pověst, služby, které poskytují, mají kvalitní úroveň. Ceny se v jednotlivých marinách mohou poměrně značně lišit, stálí zákazníci jsou zvýhodňováni slevami.
Marina Žut
Postup přihlašování jachty i posádky, požadované doklady a poplatky jsou popsány v části: Jachting a jachtařské přístavy - mariny.
A ještě jedno důležité upozornění: dovezenou a přihlášenou jachtu nelze na Jadranu pronajímat, ani přijímat platící pasažéry. K pronajímání, tzv. charteru, je třeba příslušná chorvatská licence. Porušení tohoto předpisu má velmi nepříjemné následky, vč. nezanedbatelné pokuty.
Všichni turisté v Chorvatsku se musejí do 24 hod po příjezdu na místo pobytu úředně přihlásit, o čemž obdrží potvrzení (Potvrda o prijavi boravka). Kdo připluje po moři, obdrží tento formulář zpravidla při celním a pasovém odbavení. V případě, že použije služeb mariny, zajišťuje jachtařský přístav toto přihlášení bezplatně.
 Jachta v zátoce Telašćica na ostrově Dugi otok |
Pro plavbu v chorvatských vodách platí samozřejmě četné předpisy. V posledních letech docházelo k porušování zejména následující předpisů:
- Byla překračována nejvyšší povolená rychlost v zátokách a přístavech, tj. 4 – 8 uzlů.
- Posádka lodí vyhazovala odpadky přes palubu do moře.
- Motorové čluny a skútry nezachovávaly stanovenou vzdálenost od břehu, tj. 250 m, ostatní lodě 50 m
Chorvatské pobřežní hlídky přitom bedlivě sledují dodržování předpisů – pokuty za jejich porušování bývají značné. Při výkonu své služby používají hlídky často civilních člunů!
Zajímavou možností pro stání sportovních plavidel jsou někdejší námořní bunkry jugoslávského námořnictva, které poskytují dobrá a stinná stání na hloubce kolem 4 m. Do těchto uměle vyhloubených štol širokých kolem 5 m a dlouhých až 100 m mohou vplouvat plachetnice se stěžněm do 8 m, vyšší se tam nevejdou. Ty se však mohou vyvázat na vjezdu do těchto bunkrů. Lze je najít např. na ostrově Brač, a to západně od letoviska Bol, severně od přístavu Vis na stejnojmenném ostrově, na ostrově Dugi otok u letoviska Božava a na řadě dalších míst.
Služby pro jachtaře zajišťují na chorvatském Jadranu především dvě organizace, a to Adriatic Croatia International Club (ACI), který je převážně ve státních rukou. Jeho adresa je: M.Tita 151, HR – 51410 Opatija, tel.: 051/271288, fax.: 051/271824, e-mail: [email protected]. Této organizaci patří přibližně polovina jachtařských přístavů – marin.
Dále existuje Udruženje nautičkog turizma, sdružující vlastníky dalších marin a kotvišť na Jadranu, kteří jsou víceméně nezávislí.
 Marina ve Skradinu |
V současné době jsou v provozu na jadranském přímoří tyto mariny.
Jaké služby a za jakých podmínek je mariny poskytují? Především poskytují jachtám bezpečné stání, ale v ceně je i možnost využít dalších služeb - použití sanitárních zařízení a sprch, standardní spotřebu vody a elektrické energie (Ceny 2015 - jachting: Přístavní poplatky). Cena se samozřejmě liší jak podle velikosti jachty, tak i podle jednotlivých marin. Při jednodenním stáním se místo musí vyklidit do 14. hodiny příštího dne, jinak se platí poplatek za další den. Mariny vydávají své ceníky na běžný rok obvykle ve druhé polovině 1.čtvrtletí. Tyto přístavy však poskytují jachtařům i mnohé další služby (samozřejmě placené): technický servis zajišťující opravy lodí, prodejny potřeb pro jachtaře, možnosti zásobování, možnosti stravování vč. Rychlého občerstvení, možnost použití denních apartmánů vč. Dobrých sanitárních zařízení, zdravotní služby, informační služby, vč. telefonu, faxu, internetu, výjimečně i ubytovací možnosti, čerpací stanice, různé doplňkové služby (možnosti charteru lodí apod.).
Nadace pro ekologickou výchovu (FEE) uděluje každoročně ocenění těm jachtařským přístavům, kterým je ochrana životního prostřední a rozvoj cestovního ruchu v souladu s přírodou hlavní prioritou. Tímto oceněním je tzv. Modrá vlajka (viz aktualita: Ocenění pro pláže a jachtařské přístavy "Modrá vlajka" v roce 2019).
Za stání se však platí nejen v marinách. Přístavní poplatky jsou stanoveny i za stání v městských přístavech na pevnině i na ostrovech. Zde se však obyčejně tyto poplatky platí jen v sezóně, v předsezóně a posezóně se většinou neplatí, protože přístavním správám se většinou nevyplatí držet za tímto účelem výběrčí. Mnohé z přístavů mají stání pro jachty s muringy s přípojkami vody a elektrického proudu. Denní poplatky za stání ve veřejných přístavech činí přibližně 1 - 3 EUR za 1 metr délky lodi za 1 den.
V některých zátokách zejména v severní Dalmácii jsou vyvazovací bóje pro kotvení jachet, za jejichž použití se podle velikosti jachty rovněž platí (cca 0,80 EUR za 1 m lodi za den). Při tomto způsobu je však třeba, aby jachtař zvážil, zejména u větších a dražších lodí – zda v případě nárazů větru při špatném počasí by kotevní bóje nápor bouře vydržela, a podle toho rozhodl o dalším postupu.
V jadranských vodách jsou stovky zátok s kotvišti bez bójí, které se používají bezplatně, ale tento způsob ne vždy a všude poskytuje při nestabilním počasí potřebnou ochranu. Vytržené kotvy a následné škody na jachtě nebývají pak výjimkou ani v zátokách, považovaných za plně bezpečné.
 Bunkr v zátoce Bukašin na ostrově Dugi otok |
Jako úkryt před nepohodou mohou jachtařům posloužit i námořní bunkry vybudované jugoslávským armádou, která je opustila a nyní jsou využívány rybáři a jachtaři. Lze je najít např. na ostrově Dugi otok (v zátoce Bukašin u Božavy), na Brači (v zátoce Krušica západně od Bolu), na Visu (v zátoce Parja-Rogačić severně od města Visu) či na ostrově Prežba při západním pobřeží ostrova Lastovo.
 Vnitřek bunkru v zátoce Bukašin na ostrově Dugi otok |
Ještě na závěr informace o mostech na Jadranu:
- Trogir - ostrov Čiovo: most se nezvedá. Podjezdná výška při zavřeném mostě 3 metry.
- Privlaka (ostrov Lošinj): most přes průplav je otočný, otevírá se v 9.00 a v 18.00 hod. Kanál je 80 metrů dlouhý, 8 metrů široký a hluboký 2,4 metru. Podjezdná výška při zavřeném mostě je 2 metry.
- Tisno (ostrov Murter): most je zvedací, otevírá se v létě (v 7. a 8. měsíci) od 9.00 do 9.30 a od 17.00 do 17.30. V ostatních měsících jen v pondělí, středu a pátek od 9.00 do 9.30. Podjezdná výška při zavřeném mostě je 1,7 metru.
- Průliv Ždrelac (mezi ostrovy Ugljanem a Pašmanem): most Mali Ždrelac je pevný. Podjezdná výška 16 metrů. Úžinou mohou proplouvat plavidla s výškou do 16 metrů, o šířce do 6 metrů a s ponorem do 3,5 metru.
Aktualita: Otevřena plavební cesta průplavem Mali Ždrelac - Osor (ostrov Cres) - ostrov Lošinj: most se otevírá každý den od 9.00 do 9.30 a od 17.00 do 17.30. Kanál je 12 metrů široký a nejméně 2,6 metru hluboký. Podjezdná výška při zavřeném mostě je jen 1,5 metru.
- Ostrov Vir - pevnina (přes průliv Privlački gaz, severozáp.od Ninu): most je pevný, nepohyblivý, podjezdná výška 9 metrů. Úzká plavební dráha, hloubka cca 2 metry.
Při plavbě všemi těmito průlivy či průplavy je třeba mít na paměti poměrně značnou rychlost proudu v nich (výjimkou není rychlost 5 uzlů). Též je třeba se informovat o jejich hloubce.
 Pohled z mostu, který spojuje ostrovy Pašman a Ugljan, na lodě proplouvající průlivem Ždrelac (v pozadí Kornatské ostrovy) |
Obecné informace, které najdete na našich stránkách:
- Jaderské moře (příliv a odliv, mořské proudy, teplota vody, větry atd.)
- Podnebí na Jadranu (teplota vzduchu, srážky, sluneční svit, vysílání předpovědí a zpráv o počasí atd.)
- Státní hydrometeorologický ústav (Državni hidrometeorološki zavod) - meteo.hr
- Chorvatský hydrogragický institut (Hrvatski hidrografski institut) - www.hhi.hr
Související článkyJachting a jachtařské přístavy - mariny |
