Trasy pro jachting v oblasti Kvarner.ostrovů, Trasa č. 1

Trasa č. 1

Opatija (Rijeka)- ostrova Cres (východní pobřeží) - ostrov Lošinj (východní pobřeží) - ostrov Susak - ostrov Lošinj (západní pobřeží) - ostrov Cres (západní pobřeží) - Mošćenička Draga - Opatija (Rijeka)

V první části plavby míří loď nejprve širokým Rijeckým zálivem (Riječki zaljev) k severovýchodnímu cípu ostrova Cresu a k dosti široké úžině mezi ostrovy Krkem a Cresem (Srednja vrata). Směrem na východ nás doprovází výhled na živá letoviska ostrova Krku - Njivici, Malinskou, ležící uprostřed zeleně v opečovávané krajině, zatím co se blížím k divoké hornaté severní části Cresu, která se jmenuje Tramuntana, kterou pokrývají lesy plné zvěře a pastviny s volně se pasoucími se ovcemi. Stojí za to se nechat zlákat "orlím hnízdem", prastarou vesnicí Beli, ležící vysoko nad mořem. Od moře se k ní vystupuje od jejího malého přístavu a příjemné oblázkové pláže. Pokud je počasí nejisté, je lépe zůstat kotvit před přístavem Beli. Nejbližší další vhodně kotviště je pak až za trajektovým přístavem Merag (ten je pro jachty nevhodný), v zátoce Krušćica, nebo poněkud severněji v otevřené zátoce Poje, v blízkosti majáku na mysu Tarej.

Pak pokračujeme v plavbě podél východního pobřeží Cresu k jihu, jehož přírodní scenérie se výrazně změnila. Vysoké kopce ustoupily, lesy vystřídala nízká, dost chudá vegetace. Překvapí-li nás špatné počasí, musíme mít na paměti, že molo v pusté a neobydlené zátoce Koromačna neposkytuje při bóře dostatečnou ochranu. Jinak není široko daleko žádné kotviště až v jižněji ležící zátoce Meli.

Cres - Punta Križa

Ale to se již pomalu blížíme k jižní části ostrova Cresu, mimořádně členité s desítkami překrásných a divokých zátok - jedinečných příležitostí ke koupání. Sem do oblasti Punta Križa, míří právě ti, kteří hledají krásnou přírodu, klid a ticho. Hustá zeleň někdy těžko průchodná, sahá místy až k moři, kde nejsou žádné hotely, jen pár malých kempů a soukromých vilek. Přijíždějí sem milovníci dalších vodních sportů a též naturisté (naturistický kemp Baladarin). Nejlepší kotviště je tu v zátoce Kolovrat, Majiška, Baldarin, Bokinić, Galobčica, Martinšćica, Kaldonta, Ridula - jsou většinou neobydlené.

Dále pokračujeme přes Lošinjský průliv (Lošinjsi kanal) k největšímu městu a letovisku na ostrově Lošinji, k Malému Lošinji. Vjezd do zátoky Luka Mali Lošinj je dost komplikovaný, přitom po celé léto je zátoka přeplněna plavidly (je tu též celní přístav a marina). Přístav, přestože má na svých prodloužených molech četné muringy, resp. uvazovací bóje, nestačí v létě návalu plavidel. Přitom při silné bóře a při bouřkách neposkytuje přístav dostatečnou ochranu (a to pro svou konfiguraci dna). Do přístavní zátoky se vplouvá kanálem Privlaka, jehož plavební dráha je široká 8 m a hluboká 3 m. Vede přes něj otáčecí most, který se otevírá v 9 a v 18 hod (podjezdná výška zavřeného mostu jsou 2 m).

Jachtaři dávají často přednost zátoce Artatore, severozápadně od přístavu M. Lošinj a severozápadně i od mysu Tarunza s majákem. Zátoka Artatore je velmi dobrým kotvištěm i oblíbeným místem koupání.

V M. Lošinji je třeba vzít na vědomí, že od 1.5. do 30.9. je zakázáno kotvit v nejkrásnější zátoce tohoto letoviska, v Čikatu (kde je soustředěna i značná část hotelové kapacity - zejména té původní).

K návštěvě M. Lošinje neoddělitelně patří i prohlídka nedaleké mnohem menší obce Veli Lošinj. Plavba do V. Lošinje a případně obeplutí jižního cípu ostrova Lošinj potvrdí jachtařům to, co uvádějí všechny prospekty o něm: tato lokalita vyniká krásnými rozsáhlými borovými lesy, sahajícími až k oblázkovým plážím v malebných zátokách, bohatou vegetací, podmíněnou mimořádně příznivými klimatickými podmínkami, které prodlužují sezónu až hluboko do podzimu. Však byl také Mali Lošinj, prohlášený již koncem 19. stol. za klimatické lázně, vyhledávaným i ceněným místem ozdravných přímořských pobytů i četných korunovaných hlav. A zůstává jím i dnes.

Že jsou tu i výborné podmínky pro mořský rybolov svědčí i to, že se právě v M. Lošinji konají již po desetiletí na přelomu roku velmi populární závody sportovních rybářů - amatérů v množstí nalovených ryb.

Pro kotvení v blízkosti V. Lošinje je vhodná sousední zátoka Baldarka.

Pokud by nás při plavbě kolem jižní části Lošinje zlákal poněkud jižněji ležícím ostrůvkem Sv. Petar nebo větší Ilovik, je třeba kvůli mělčinám stále sledovat mapu. Pluje se tu však dosti často, protože tu jsou bezpečná kotviště (při západním pobřeží), v zátoce Ugradica (na jihu) - dvě pacholata a v zátoce Paržine (na jihovýchodě), kde je též pěkné koupání.

Většina návštěvníků jižní části ostrova Lošinj však neodolá a vypraví se na neveliký ostrov západně od M. Lošinje, na Susak. Je to velmi populární výletní cíl (jednodenní výlety z Malého i Velkého Lošinje), neboť je to jediný písečný ostrov na celém východním Jadranu. Na spodní vápencové desce se po staletí ukládaly písečné nánosy, a to až do dnešní výše dosahující 100 m. Na těchto usazeninách stojí stejnojmenná obec a rozkládají se i proslulé vinohrady. Všechno je tu jiné než na ostatních ostrovech: jiný dialekt, pozoruhodné minisukně zdejších ženských lidových krojů, zvláštní flóra, jiné geologické složení. Na přelomu 19. a 20. stol. zničil révokaz zdejší vinohrady a obyvatelé ostrov opustili, odešli především do USA. Jejich potomci sem teď často přijíždějí hledat kořeny svých prarodičů a slaví tu i své svatby.

K přistání u Susaku je vhodný jen přístav Dragoča (do řetězu na mořském dně v přístavu je možné zaháknou kotvy, všude kolem jsou písečné mělčiny nevhodné k zakotvení). Za písečnou pláží se zvedají vyvýšeniny, v jejichž písečných stěnách si návštěvníci během let vyhloubili jeskyně, kde je možné pobývat i několik dní. Používané kotviště není za každého počasí bezpečné.

Susak je však i jednou z nejvyhledávanějších potápěčských lokalit na východním Jadranu, a to při útesu Margarina na jižním cípu ostrova.

Susak je v této oblasti poslední pevninskou výspou, za níž se již rozkládá otevřené moře, někde v dálce jsou pak italské břehy. Zdejší maják patří mezi tři jaderské majáky s nejsilnějším zdrojem.

Pokud se jachta při Susaku octne kvůli špatnému počasí v tísni, doporučuje se zakotvit v bezpečné zátoce Porat na severozápadní straně ostrova. Jen je třeba kvůli mělčinám kotvit dál od břehu.

V plavbě se pak pokračuje podél západního břehu Lošinje směrem k severu. Vlevo na západní straně zůstává ostrovní skupina Vele i Mala Srakane. Vpravo na Lošinji je letiště (pro menší letadla). Srakane jsou známy rybářům z celého Jadranu jako místo s nejbohatšími úlovky olihní (jsou to u labužníků velmi oblíbení hlavonožci). Jen je třeba litovat, že bohatý úlovek bývá zaručen jen v zimních měsících

Jachtaři se raději uchylují na severněji ležící ostrov Unije, kde je několik bezpečných kotvišť. O tom pro které kotviště se jachtař rozhodně, záleží na tom, který vítr právě vane. U obce Unije (západní břeh) je nejlepší kotviště západně od mola, na východním pobřeží v zátokách Maračol, Podkujnica a Vagnišća.

Nejmalebnější a nejdivočejší scenérie na Uniji vytvářejí skály u mysu Vele Stijene ve střední části západního pobřeží ostrova Unije.

Pokračujeme v plavbě podél západního pobřeží ostrova Lošinj, na němž se do výše téměř 600 m zdvíhá prudce hradba pohoří Osoršćica (nejvyšší bod Televrina, 598 m). Zdá se být téměř neslezitelná, ale je možné výstup podniknout z východní strany ostrova od obce Nerezine (přístup pro jachtaře Osorským kanálem) pohodlnou poutní cestou. Výhled z Televriny na všechny strany je proslulý a nezapomenutelný (podrobněji tematický článek o Cresu). Je možno kotvit jihovýchodně od mysu Osor, v neobydlené zátoce Radiboj.

Obeplujeme mys Osor a vplujeme do Osorského zálivu (Osorski zaljev). Neměli bychom si nechat ujít zastávku a kratší prohlídku starobylého městečka Osoru, které bývalo správním střediskem Lošinje i Cresu. Průplav mezi Cresem a Lošinjem zde byl prokopán již v antice a měl zkrátit plavbu z Kvarneru na volné moře. Nakonec se však úzký průplav stal naopak brzdou plavby a rozvoje města, zkázu dokonaly epidemie malárie (z opuštěných a bahnem zanesených salin), kosící po tisících zdejší obyvatele.

Dnes můžeme s jachtou projet průplavem v době, kdy je otevřen pro lodní provoz - je to od 9.00 do 9.30 a od 17.00 do 17.30 (most se dosud otáčí ručně, starobylou klikou, bez jakékoli moderní techniky). Po vrácení mostu do základní polohy je opět možný provoz vozidel mezi Cresem a Lošinjem. Průplav je nyní 12 m široký při hloubce 3 m. Je třeba dát pozor na rychlost mořského proudění, je značná - 5 uzlů. Jachtaři se většinou uchylují kotvit do zátoky Bijar, chráněné ze všech stran a rozkládající se severně od Osoru, kde je mj. možnost se uvázat na pacholata na břehu blízko kempu (maják na mysu).

Plavba z Osoru, resp. Bijaru podél západního pobřeží Cresu, patří k nejpěknějším na trase. Je tu hojnost vegetace, ke koupání svádějí krásné pláže. Kotviště jsou z obou stran zátoky Ustrine, příp. v zátoce Merašica (3 pacholata). Většina jachtařů však dává přednost až severněji ležící široké zátoce Martinšćica, která v poslední době vyrostla v oblíbené menší středisko vodních sportů. Jachtařům slouží především muringové bloky v blízkosti potápěčské školy, kotviště jsou na několika místech (Slatine, Tiha). Obvykle se v Martinšćici i pro dobré víno, ovčí sýr a kvalitní med.

V poměrné blízkosti pobřeží září ve vnitrozemí svou modří hladina sladkovodního Vranského jezera, obrovské zásobárny pitné vody nejvyšší kvality pro celý Cres i Lošinj.

Severněji leží zátoka Žanja s možnost kotvení. Zvláštností je v ní Modrá jeskyně (místně nazývaná Plava grota), do níž můžeme při odlivu vejít 10 m dlouhým nízkým tunelem. Při přílivu nezbývá než tímto tunelem proplavat pod vodou. Strop vlastní jeskyně je v výšce 15 m. Otvorem v něm proniká do jeskyně světlo, jehož lom způsobuje kouzelnou hru barev.

Pláž pod vesnicí Lubenice

Jachtaři by si neměli nechat ujít ani další turistický cíl, a to vesnici Lubenice (podrobněji viz výlety z městečka Cresu). Ostatně ona samá, resp. její nádherný obraz, který se naskýtá při plavbě za mysem Brkljač, je nezapomenutelný. Vesnice leží rozložitém na skalnatém útesu, jehož stěny se tyčí do výše 378 m nad okolím. Proslula zachovanou starobylou vesnickou architekturou. Postupně vymírá a pustne. Pohled shora z vesnice je neméně úchvatný.

V plavbě se pokračuje kolem bezvýznamného, ale malebného ostrůvku Zaglav. Blízká stejnojmenná neobydlená zátoka je i při bóře poměrně bezpečná.

Pobřeží Cresu je v celém okolí členité, každý jachtař si může ke koupání vybrat svou oblázkovou pláž. Ale snad nejpěknější koupání je na mysu Pernat (krátce před ním možnost kotvení). Moře je tu opravdu nádherné, průhledně čiré, neodolatelné.

Při plavbě podél pobřeží se za Pernatem loď obrací k jihovýchodu. Cílem bývá obvykle Valun, rybářská vesnička, proslulá výborným jídlem a pitím i kulturními pamětihodnostmi. I koupání v blízkosti zdejšího kempu je velmi krásné. Nad vesnicí se vypínají zalesněné kopce. Je tu sice možnost kotvit, ale ten, kdo hledá opravdu bezpečné útočiště před nepohodou, pokračuje ještě pár mil dále do městečka Cresu, administrativního střediska ostrova. Zdejší loděnice i marina poskytuje naprosto bezpečné stání. Před příjezdem do Cresu je však ještě příjemná zátoka Nedomisje, chráněná, s kotvištěm i pacholaty a s oblázkovou pláží. Cres však stojí za návštěvu i jako mimořádný kulturně historický cíl, místo, které si svou patinu minulosti uchovalo téměř neporušenou.

Při další plavbě podél břehů Cresu směrem k severu je možno se držet v blízkosti břehů, neboť moře je i při pobřeží hluboké. Dobře je tu vidět v horní části ostrova mezi kopci část transverzály, hlavní ostrovní silnice. Při plavbě míjíme krásné drobné zátoky. Díky bujné zeleni na svazích však nejsou dobře přístupné, lesy tvoří spíše neprostupnou džungli, trnitou a nepříjemnou. Krátce před mysem Pecenj je maličký přístav patřící ke starobylé vesnici Dragozetići (podrobněji viz výlety z městečka Cresu), která stojí za vidění. Přístup od moře je k ní od někdejšího jejího malého přístavu. I Dragozetići vymírají a chátrají, pustnou. Ale snad právě proto je návštěva této horské osady tak zajímavá a působivá.

Za majákem na mysu Prestenice už následuje jen trajektový přístav Porozina, kde přistávají trajekty z Brestové na pobřeží Kvarnerské riviéry. Náš okruh pak končí opět v Opatiji či v Rijece.

Související lokality

Brseč

Duga Uvala

Medveja

OSTROV LOŠINJ

Více míst