Trasy pro jachting v oblasti Kvarner.ostrovů » Trasa č. 2

Trasa č. 2

Rijeka - ostrov Krk (západní pobřeží) - ostrov Ráb - záliv Zavratnica u Jablance

Po vyplutí ze Rijeky mineme severní výběžek ostrova Krku (je to oblast ropného přístavu Rijeky, Omišalje, a tak jej ponecháme co nejdříve stranou). K pobřeží se přiblížíme až v oblasti letovisek Njivice, Haludovo a Malinska, která jsou obklopena pečlivě udržovanou zelení. Dobré kotviště je mezi Njivicemi a Haludovem v zátoce Kijac. V Malinské, i když je v ní nábřeží pro jachty s muringy a dalším vybavením, je to se stáním problematické, protože místa pro přijíždějící jachty je v létě velmi málo - kotví tu trvale mnoho plavidel. Příhodná kotviště je v zátoce Jablenica, od Malinské nepříliš vzdálené.

Zajímavým výletním cílem může být mys Glavotok (s majákem), kde starý františkánský klášter stojí za vidění. Je možno kotvit jednak v zátoce Bujina (před mysem), tak i blízko kempu na Glavotoku.

Zalesněné pobřeží tvoří půvabný rámec další cestě. Široký Rijecký záliv (Riječki zaljev) se zúžil v tzv. Srednja vrata, které na západě ohraničuje hornatá, divoká Tramuntana, jak se nazývá severní část ostrova Cresu, který se zdá být docela blízko.

Jižní pobřeží Krku není obydleno, četné drobnější zátoky lákají k zastavení a jsou častým cílem vyznavačů vodních sportů. Dobře se dá kotvit v zátokách Vela a Mala Jana a o něco jižněji v zátoce Tarkul (kotviště, u východního břehu jsou muringy pro rybářské čluny). V další zátoce Fuska, je malé molo. V následující zátoce je trajektový přístav Valbiska (trajektové spojení na ostrov Cres, do Meragu), ten je pro jachty nevhodný.

Jedním z nejpozoruhodnějších míst na ostrově Krku je stejnojmenné starobylé město Krk, jehož dochované památky svědčí o jeho tisíciletém vývoji. Jeho návštěva by v itineráři plavby neměla chybět. Jachtaři přitom obvykle kotví v zátoce Sveti Juraj ještě před Krkem (je v ní dobré kotviště), případně se uchylují do mariny v sousedním Punatu. V Punatu láká k návštěvě zalesněný ostrůvek Košljun v široké chráněné Punatské zátoce s cenným františkánským klášterem. Kotviště je i v blízké zátoce Konobe, v blízkosti kempu.

Při další plavbě podél pobřeží s hradbou vysokých kopců (mezi nimi i nevyšší bod Krku, Obzova 568 m) nás za majákem Negrit bude lákat několik pěkných opuštěných zátok s přitažlivými možnostmi koupání, oblázkovou pláží (mj. V. a M. Rajta, Drenova aj.). Zakotvit lze u obce Stara Baška, která byla ještě do doby poměrně nedávné přístupná jen z moře (nyní ji spojuje s vnitrozemím horská silnička). Malá kotviště jsou v zátokách Zala Draga (prozor, v sousední zátoce je zákaz kotvení kvůli elektrokabelu) a Bracol. Ve Staré Bašce samé i v jejím okolí jsou kouzelné pláže, přístupné jen od moře. Kdo má chuť, může po dobře značené turistické stezce vystoupit až na vrchol Obzovové.

Jachtař však musí hlídat počasí, neboť v případě nepohody není Stará Baška tím nejbezpečnějším místem (mnozí jachtaři se v případě špatné předpovědi, především bóry, raději vracejí do bezpečného Punatu). Již před Starou Baškou, ale hlavně při další plavbě směrem k městečku a letovisku Baška se dostáváme do oblasti působení tzv. senjské bóry, tedy regionu, kde vane především v zimě, ale dost často nebezpečný severovýchodní vítr z horských oblastí pevniny. Přichází náhle, v nárazech a často dosahuje síly vichřice nebo orkánu. V případě nejistého počasí je tedy třeba rychle vyhledat bezpečné útočiště. Nejsilněji vane bóra v průlivu Senjska vrata, oddělující ostrov Krk od nevelkého ostrova Prvić, tj. mezi zátokou Bracol a mysem Stražica (maják jak na Krku, tak na Prvići). Útočiště skýtá jednak přístav v Bašce (odtud trajekty do Loparu na ostrově Rábu), jednak pustá zátoka Dubac na Prvići (kotviště a molo).

Jedna z malých zátok na jižním pobřeží Krku

Městečko Baška je sice půvabná a její oblázková pláž v širokém oblouku zátoky velmi příjemná, ale v létě bývá přeplněná, takže jachtaři se tu i z tohoto důvodu většinou nezdržují.

Pláže a zátoky ostrova Prvić využívají hlavně návštěvníci Bašky, kteří sem přijíždějí v malých člunech. Jachtaři plavící se po Jadranu rychleji zamířit k Rábu. Je však třeba vzít na vědomí, že při bóře je plavba z Bašky přes Senjska vrata dobrodružstvím, pro málo zkušené však velmi nebezpečným.

Na východě míjíme 2 holé a pusté ostrovy, Sveti Grgur a Goli otok (věrný svému jménu - holý), které ještě do konce 80. let fungovaly jako vězeňské ostrovy pro politické odpůrce Titova režimu. Sveti Grgur je dnes neobydlený, ale bývalý trestní tábor je možné navštívit (východně od zátoky Sveti Grgur, přístaviště). Vězeňský tábor na ostrově Goli je též opuštěný a postupně se rozpadá (2 přístavy na západě ostrova, kde též přistávají výletní lodě).

Po přeplutí tohoto dosti ožehavého úseku chtějí jachtaři obvykle zakotvit hned na severu ostrova Rábu, v oblasti Loparu, který se může pochlubit nádhernými romantickými písečnými plážemi (je jich prý doslova stovka!), které jsou obklopené malebnými skalisky. S možností kotvení to není nijak skvělé, je jich sice poměrně dost, ale jachtařů je ještě víc. Mezi mysem Stojanem prázdninovou osadou San Marino na částečně skalnatém pobřeží je několik příležitostí k zakotvení (při bóře se však nepatří k úplně bezpečným) i k vykoupání na malých oblázkových plážích. V samém San Marinu je kotviště před velkou pozvolnou písečnou pláží.

Nejbezpečnější útočiště poskytuje samozřejmě marina, a to v Supetarské Draze, na západní straně ostrova. Od Loparu musíme obeplout mys Sorinj s majákem a pak se dostaneme do široké a hluboké zátoky Supetarska Draga. Má pro jachtaře dobré možnosti stání a kotvení na několika místech, především na západním břehu zátoky (některá mola však jsou soukromá, určena pouze pro hosty některých hotelů a penzionů). V létě je v celém regionu doslova "nabito".

Možnosti kotvit jsou i v sousední zátoce Kamporska draga s městečkem Kampor. Z Kamporske Dragy poplujeme kolem mysu Kalifront (s majákem) k městu Rábu. Na poloostrově Kalifront je chráněný lesní komplex Dundo, procházka po jeho cestách může být po plavbě osvěžující změnou. Kotvit je možno např. v malé zátoce Sveta Mara (molo a několik pacholat).

Při pokračování v plavbě k městečku Rábu se míjí několik neobydlených, ale hojně navštěvovaných zátok s možností zakotvit (Krištofor, Čifnata, Gažinka - čím blíže k Rábu, tím více lidí. V zátokách Veli Žal a Matovice, při nichž je rozložena prázdninová osada Suha Punta, je provoz ještě silnější. V obci Palit, resp. v zátoce Sveta Fumija je téměř vyloučeno v sezóně získat stání. Marina Ráb je otevřena jen v letních měsících a má jen 150 stání. V přístavu Rábu je sice několik uvazovacích bójí, ale je tu velmi mělko. V sousedním Banjolu (součást rábské aglomerace), je též několik možností (některé jsou však jen pro hosty restaurací a hotelů), další jsou na úseku pobřeží mezi Barbatem a Pudaricou. Ty poskytují bezpečí i před bórou.

V žádném případě by se jachtař neměl nechat v Rábu odradit lidským hemžením od kratšího pobytu a prohlídky města. Ráb je tak mimořádný architektonický skvost, že stojí za to přetrpět i spousty lidí.

Z Rábu se vydáme na další plavbu kolem jižního pobřeží ostrova směrem na jihovýchod kolem Barbatu. Po pravé straně nás doprovází dlouhý úzký neobydlený ostrov Dolin. V zátoce Mišnjak je trajektový přístav se spojením na pevninu, do Jablance. S Rábem se rozloučíme u mysu Glavina a přeplujeme zde velmi úzký Velebitský kanál.

To už jsme na pevnině, u obce Jablanac. Plavbu můžeme velmi romanticky zakončit v úzké zátoce, nazývané pro konfiguraci svého terénu "fjord", byť nemá se severskými fjordy nic společného, v Zavratnici. Zátoka je hluboce zaříznuta do okolních skal. Při kotvení zde se uvazuje lanem na břeh. Kolem zátoky je do skal vytesána stezka, z vyhlídky nad zátokou je krásný pohled na celou zátoku, na moře a na ostrovy Ráb a Pag. Je to opravdu půvabná tečka na konci plavby.