Bisko	Cetina	Čitluk	Imotski	Klis
Lovreć	Peručské jez.	Runovići	Sinj	Trilj
Vrgorac	Vranjača	Vrlika

Imotské polje (Imotsko polje) uzavírá masív Biokova

BISKO

Malebná vesnice v povodí řeky Cetiny, na severních výběžcích pohoří Mosor, na historické hranici mezi tzv. Cetinskou krajinou a Poljickou republikou. Leží 12 km jihozápadně od Trilje, 7 km severně od jeskyně Vranjača.

Vesnice je známa svými četnými archeologickými nálezy – od nejstarších prehistorických dob až po antiku. Nejznámější však jsou zdejší krásné exempláře stećků – bogomilských náhrobků z 15.stol. Pokládají se za nejkrásnější v kraji. I když tu nejsou stećci výjimečným nálezem, jsou tyto náhrobky, především z nedaleké osady Poljanice pozoruhodné svou velikostí a uměleckým zpracováním jejich ornamentální výzdoby.

V místě je barokní kostel sv.Michala (Sv.Mihovil).

CETINA

Cetina, kostel sv. Spasitele

Osada Cetina se nachází při vyvěračce řeky Cetiny, 8 km severozápadně od Vrliky, 48 severozápadně od Sinje. Leží se v nadmořské výšce 382 m.

Pod osadou pramení divoká řeka Cetina, dlouhá 105 km. Její kaňony, soutěsky, vodopády a kaskády znají milovníci vodních sportů, její mohutné ústí do moře u Omiše obdivují všichni turisté, kteří jedou po jadranské magistrále na jih od Splitu. Pramen Cetiny je vlastně několik dosti mohutných vývěrů vydatně zásobených vodou z ponorných řek na Livanjském a Glamočském polji, tedy na území Bosny a Hercegoviny. Tyto vývěry pak vytvářejí nevelké jezero nádherné tyrkysové barvy, která kontrastuje se zelení okolní nedotčené krajiny. Pod jezerem se rozkládají obrovské prosotry podzemních jeskyň, jejichž stropy se tektonickou činností zřítily. Speleologové zatím potvrdily hloubku 102 metrů.

Osada se může pochlubit i velkou kulturněhistorickou památkou, jednou z nejlépe dochovaných památek raně chorvatské sakrální architektury. Je jí jedinečný působivý kostel sv. Spasitele (Sveti Spas) z 9. stol., respektive jeho velmi dobře zachované a zakonzervované pozůstatky. Stojí trochu stranou osady. Jednolodní stavbě dominuje masivní zvonice v průčelí. Při kostele byl objeven starý hřbitov s více než 1100 hrobů, z nichž na 800 je zdobeno náhrobky zvanými stećky (viz tematický článek: Výlety za stećky).

K působivosti místa přispícá i kulisa Dinárského pohoří v pozadí s nejvyšší horou Chorvatska Sinjal (mnohdy je však uváděna jako Dinara), vysokou 1831 m.

ČITLUK

Vesnice 5 km severně od Sinje, v Dalmatském Záhoří. V antické době zde stálo důležité římské město Aequum (Colonia Claudia Aequum); spolu s Naronou (na místě dnešní vesnice Vid v deltě Neretvy) to byla jediná dvě římská města ve vnitrozemí provincie Dalmácie, která měla status kolonie.

Město bylo dobře opevněno. Zatím byla prozkoumána část tohoto opevnění, dále fórum a kapitol. V průběhu archeologických prací byly nalezeny některé velmi cenné sochy nebo jejich části, např. velká Herkulova hlava, sochy Romy a Fortuny, Diany (podle některých vědců Hekaté) a další, jakož i četné části plastické výzdoby staveb. Nejcennější exponáty je možno vidět ve velmi hodnotné archeologické sbírce františkánského kláštera v Sinji. Archeologický průzkum ještě zdaleka není ukončen. Vykopávky jsou přímo v obci. V poslední době byly nalezeny četné předměty přímo v korytě řeky Cetiny.

IMOTSKI

Imotski, Modré jezero

Městečko v Dalmatském Záhoří, 67 km od Makarské, 65 km z Omiše, na okraji Imotského polje, jeden z nejoblíbenějších výletních cílů z Makarské riviéry i z oblasti Omiše. Navštěvuje se pro krasovo-seismická jezera – Modré jezero (Modro jezero) a Červené jezero (Crveno jezero), která jsou geomorfologickou a hydrografickou zvláštností.

Červené jezero (asi 1 km od okraje Imotského) patří k nejpodivuhodnějším krasovým jevům. Původně to bylo (stejně jako Modré jezero) podzemní jezero, které se zřícením stropů podzemních síní a chodeb stalo povrchovým. Jeho stěny se tyčí téměř kolmo přibližně 200 metrů nad hladinu (podle stavu vody). Červenou barvu způsobuje oxid železa. Obrovitý závrt je přes 500 metrů hluboký, průměr má 200 metrů. Hloubka vody je v průměru 300 metrů. K jezerní hladině nelze sestoupit.

Aktualita: Červené jezero u města Imotski vydalo své tajemství

Imotski, Modré jezero bývá v létě často bez vody

Modré jezero je stejného původu, rovněž leží v obrovském závrtu, v jakémsi 200 metrů hlubokém trychtýři. Má oválný tvar, je 800 metrů dlouhé a 500 metrů široké. Hloubka vody kolísá od 20 do 90 metrů, podle síly podzemního přítoku. Jezero dokonce občas vysychá. K jezerní hladině lze serpentinovou cestou sestoupit.

Jezero je přímo na okraji Imotského. Krásný pohled z místní silnice nad městečkem.

V okolí je ještě několik podobných jezer: Dva oka, Duboka draga, Blato a další.

Z okolí Imotského pochází výborné bílé víno kujundžuša.

Dostupnost města se v posledních letech podstatně zlepšila: postavením A1 Záhřeb – Split – Vrgorac (z exitu Zagvozd 18 km) a otevřením tunelu Sveti Ilija v pohoří Biokovo (aktualita: Tunel „Sveti Ilija“ v pohoří Biokovo byl konečně otevřen. Například z Makarské je nyní cesta dlouhá 40 km (dříve 65 km)

Ubytování: hotel Zdilar.

KLIS

Hrad Klis nad Splitem

Obec a hrad, 12 km severně od Splitu, 360 m n. m. V době tureckých válek strategicky to bylo neobyčejně důležité místo. Nyní je velmi atraktivním výletním cíl, s krásným výhledem.

Zdejší mohutný, neustále zpevňovaný hrad po staletí střežil přístup do dalmatského přímoří. Až teprve začátkem 16. stol. se Turkům podařilo jej po několika neúspěšných pokusech dobýt. A trvalo 150 let, než jej Benátčané získali nazpět.

Hrad byl v posledních letech opraven, zakonzervován, některé vnitřní části (včetně kaple přeměněné z někdejší mešity) rekonstruovány. Silnice až k hradu.

Tématický článek: Klis, jedna z nejvýznamnějších pevností v Chorvatsku

Je možné prodloužit výlet k pěkné krápníkové jeskyni Vranjača (přes obce Dugopolje a Kotlenica, 14 km severovýchodně).

Stećci u Lovreće

LOVREĆ

Vesnice Lovreć leží 2 km jihochodně od Cista Provo. Při silnici lze vidět zvláštní kamenné náhrobky různých tvarů, kterým se říká stečci (viz tematický článek: Výlety za stećky).

PERUČSKÉ JEZERO

Ze Sinje se též podnikají výlety k přehradní nádrži Peručské jezero (Peručko jezero) na řece Cetina. Nachází se při hlavní silnici Split – Karlovac, 16 km severozápadně od Sinje směrem k městečku Vrlika. Bylo vybudováno pro potřeby hydroelektrárny Peruča. V jezeru, které je v nadmořské výšce 360 m, je hluboké 64 m a dlouhé 20 km, je nadrženo kolem 500 mil. m3 vody.

Oblast jezera je příjemná pro koupání. V poslední době se zde pořádají veslařské regaty.

Tématický článek: Dramatické historické události kolem Peručské přehrady

RUNOVIĆI

Vesnice v Dalmatském Záhoří, na okraji Imotského polje, 9 km od Imotského. Leží při lokální silnici, odbočka z hlavní silnice je u osady G.Podbablje.

Před více než 2000 léty tu žili ilyrští Delmatové (viz Ilyrové), jejichž pozůstatky se nacházejí v okolí v jejich opevněných sídlech a pohřebních pahorcích (např. u osad Škorin Dolac, Kovačeve kuće nebo na kopci Bukina glavica). Když si Římané Delmaty podrobili, vyrostlo v kraji několik opevněných táborů a municipií, např. na místě dnešní obce Trilj, Cista Provo a též vesnice Runovići (zde bylo municipium Novae, dnes významné archeologické naleziště). Nejcennější archeologické nálezy jsou v blízkosti kostela. Krajem vedla důležitá římská silnice, která spojovala hlavní město římské provincie Dalmácie, Salonae (dnešní Solin) s druhým největším městem, Naronou (u dnešní obce Vid na okraji delty Neretvy), známé dnes svými cennými nálezy.

SINJ

Městečko uprostřed úrodného Sinjského polje (Sinjsko polje) v Dalmatské Záhoří (Dalmatinska Zagora), 34 km severovýchodně od Splitu, oblíbený výletní cíl.

Sinjská alka (Sinjska alka)

Je známé chovem koní a jezdeckou školou. Pro zájemce se pořádají kratší nebo delší vyjíždky na koních zajímavou horskou krajinou. Hřebčinec má vlastní dostihovou dráhu. Konají se zde oblíbené dostihy.

Místní sportovní letiště umožňuje zájemcům věnovat se leteckému sportu.

Do okolí vedou značené cyklostezky (podrobněji: Cyklistické stezky v oblasti Sinje a Trilje).

Začátkem srpna se tu každoročně koná rytířská hra Sinjska alka (podrobněji tematický článek: Sinjská alka, součást světového nehmotného dědictví lidstva), soutěž 20 jezdců-alkarů v historických krojích, kteří se v plném trysku snaží zasáhnout špičkou kopí do nevelkého kruhového terče – alky, která je rozdělena na tři pole a středový kroužek. Alka je zavěšena více než tři metry vysoko. Při této hře se dodržuje starobylý ceremoniál.

Obraz Matky Boží Sinjské

Rytířská hra se koná na paměť odražení tureckého útoku dne 15. srpna 1715, při němž údajně 700 zdejších mužů hájilo město proti obrovské přesile 60 tisíc tureckých bojovníků. Město podle legendy uhájili za pomoci Matky Boží Sinjské, jejíž nádherný obraz se chová ve zdejším františkánském chrámu jako zázračná relikvie.

Sinjská alka je se svým slavnostním ceremoniálem a určitou exotičností jednou z nejzajímavějších a nejbarvitějších lidových tradičních slavností a je u místního obyvatelstva. ale i u u zahraničních návštěvníků nesmírně oblíbena.

Aktualita: V Sinji bylo slavnostně otevřeno Muzeum Sinjské alky.

Na Sinjskou alku navazuje pouť k Matce Boží Sinjské (viz tematický článek: Největší náboženský svátek v Chorvatsku).

Ve františkánském klášteře velmi cenné muzeum (Muzej Cetinske krajine) – archeologické, etnografické a historické sbírky.

Výlet je možno prodloužit k Peručskému přehradnímu jezeru (Peručko jezero), 16 km od Sinje v Cetinjské krajině (možnost koupání a kempování poblíž jezera), případně i dále do Vrliky a k pramenům řeky Cetiny a ke vzácnému kostelu sv. Spasitele (Sveti Spas) z 9. stol. (poměrně zachovalé zříceniny).

Ubytování: hotely Alkar a Matanovi Dvori.

TRILJ

Městečko na okraji Sinjského polje, 14 km jihovýchodně od Sinje (48 km severovýchodně od Splitu), na řece Cetině.

Navštěvuje se samostatně nebo jako prodloužení výletu do Sinje.

Na Cetinu sem jezdí hlavně milovníci vodních sportů: jezdí se tu na kanoích, kajacích a vorech. Plavidlo je možné si vypůjčit. Výborné podmínky jsou tu i pro rybaření. Loví se ryby nejrůznějšího druhu, především pstruzi, dále i říční raci. V místě lze zakoupit rybářský lístek.

Do okolí vedou značené cyklostezky (podrobněji: Cyklistické stezky v oblasti Sinje a Trilje).

Městečko je známo všem gurmetům z dalekého okolí svými gastronomickými specialitami: cetinským pstruhem, říčními raky, žabími stehýnky, jehněčím pečeným pod pekom (pod kovovým poklopem) i takto připravovaným chlebem a dalšími specialitami. Hlavním dostaveníčkem je restaurace Mihovil.

Blízko Trilje se nachází archeologický areál římského vojenského tábora Tilurium (Tilurij), který je dobře upraven a označen. Vykopávky na tomto místě stále pokračují a přinášejí stále nové informace.

Ubytování: hotel Sv. Mihovil.

Podrobnější informace najdete v tematickém článku: Město Trilj v dalmatském vnitrozemí a jeho okolí stojí za návštěvu.

VRGORAC

Městečko (6 500 tis obyvatel), 38 km jihovýchodně od Makarské. Jezdí se sem na víno (velké vinné sklepy) a pro krásný rozhled z vrcholu Matokit (1 063 m) nad městečkem, výhled je na ostrovy i na vnitrozemskou stranu na krasová polje Hercegoviny. Zajímavé jsou i zdejší tradiční slavnosti, např. Biklijada (viz článek: Víte, co je „bikla“?).

V místě jsou největší naleziště přírodního asfaltu v Evropě.

Narodil se zde jeden z největších chorvatských básníků Tin Ujević (zajímavý rodný dům s opevněnou věží, pamětní deska).

V roce 2011 byl dokončen úsek Ravča – Vrgorac na dálnici A1 Záhřeb – Split – Ploče. Dokončení úseku Vrgorac – Ploče je plánováno koncem roku 2013. Pro celý region znamená mnohem lepší dopravní dostupnost.

Ubytování: hotel Prvan.

VRANJAČA

Jeskyně Vranjača

Jeskyně u vesnice Kotlenice, mezi touto vesnicí a obcí Dugopolje, 28 km severovýchodně od Splitu, u paty vnitrozemské části pohoří Mosor.

Větší část jeskynních prostor vyniká bohatou krápníkovou výzdobou, celková délka zpřístupněných chodeb je 180 m. Je dobře upravena pro návštěvy turistů a osvětlena.

Aktualita: Krápníková jeskyně Vranjača u Dugopolje má nové osvětlení.

Její prohlídku je možno dobře spojit s návštěvou hradu Klisu nebo městečka Sinje.

VRLIKA

Až k tomuto městečku stojí za to si prodloužit výlet k Peručskému jezeru. Městečko (1350 obyv.) leží v nadmořské výšce 444 m ve vzdálenosti 40 km severozápadně od Sinje, při severozápadním cípu přehradního jezera, v západní části tzv. Cetinské krajiny, při silnici Karlovac – Knin – Sinj – Split.

Cetina u Vrliky

Nad městečkem jsou zříceniny hradu Prozor, vybudovaného v 15. stol. na ochranu staré Vrliky (na místě dnešní vesnice Cetina při vyvěračce řeky Cetina). Obyvatelé staré Vrliky koncem 15. stol. přesídlili do nového města.

Voda ze zdejších pramenů získala již v minulosti velkou proslulost, o čemž svědčí mj. skutečnost, že byla dodávána na rakouský císařský dvůr.

Vrlika proslula svým národopisným bohatstvím. Obdivované jsou zdejší krásné lidové kroje a lidové výrobky, tanec vrličko kolo (tančí se bez hudebního doprovodu) a lidové písně. Dne 26. a 27. července se tu tradičně koná velká lidová slavnost – fešta Vrlički dernek.

Spolu s Vrlikou se navštěvuje vesnice Cetina u vyvěračky řeky Cetina, 8 km severozápadně od Vrliky.

Kras na vnitrozemské straně Biokova