Osoršćica na ostrově LošinjByl to v historii cestovního ruchu Jadranu první ostrovní horský masiv, o který projevili turisté zájem - v roce 1886 byl v Malém Lošinji založen Klub turistů jako sekce rakouského Klubu turistů (Österreichischer Touristenklub). Právě díky jemu a mimo jiné i díky návštěvě rakouského následníka trůnu, korunního prince Rudolfa, bylo z Nerezine na vrch Sveti Mikul vybudováno 5,5 km horské stezky; tato stezka se dosud pro výstup běžně používá. Pásmo Osoršćice dlouhé asi 10 km vypadá nepřístupné a snad právě proto upoutává pozornost každého návštěvníka ostrova Lošinje. Krasový masiv plný škrapů a závrtů a dalších krasových jevů je ve své nejvyšší části zalesněn. 
Osorščíca Je paradoxní, že Osoršćica dostala své jméno podle města Osoru, který však neleží na stejném ostrově jako Osoršćica, nýbrž na sousedním ostrově Cres. Návrh turistického výstupu na OsoršćiciVýchodiskem je obec Nerezine, kam je spojení autobusem z Malého Lošinje nebo je možno z tohoto města dojet do Nerezine autem. Z Nerezine se značenou cestou vychází od autobusové zastávky přes lokalitu Podgora k úpatí horského pásma, nad trosky opevněného zámku-kaštelu Klarić (místně též Veli Dvor) do sedla Počivalice (246 m). Další výstup vede většinou beze značek částečně borovým lesem, částečně otevřeným kamenitým terénem ke kapli sv. Mikuláše (Sveti Mikul) - 557 m. Tato prastará kaple, podle níž je pojmenován i vrch, na němž se nachází, je jedním z nejkrásnějších vyhlídkových míst na Osoršćici. Od kaple se pak jde ještě 30 minut po hřebeni bez cesty makchií a krasovým kamenitým terénem na Televrinu (589 m), nejvyšší bod v masivu Osoršćice i celého ostrova Lošinj. Sám vrcholek je zarostlý, proto je výhled nevalný. Z Televriny po hřebeni 1 hod. k rozcestí značek v sedle Gredice (335 m). Odbočka k horské chatě Sveti Gaudent (274 m) na kopci Ridifuntani, je to bývalý vojenský objekt (Sv. Gaudent byl v 11. stol. osorský biskup). Z Gredice se sestupuje do Osoru kolem jeskyně s pramenem vody, končí kamenitá cesta. Polní cesta pak dovede opuštěnou vesnicí za 25 min. do kempu "Preko mosta" v Osoru. Sis na CresuI když jsou hory na Cresu po bračském Svatém Vidu druhé nejvyšší na jadranském souostroví, je výstup na Sis (639 m) snadný, protože na něj vede cesta, která traverzuje úbočí. Tento druhý nejvyšší bod Cresu (nejvyšší je Gorice - 648 m) se nachází v místech, kde je ostrov nejužší, kde je široký jen 2 km. Cesty ostrovem vedou vesměs vnitrozemím, protože zdejší kopce se zdvihají prudce přímo z moře. Návrh výstupu Križići - Sis - Gorice (l hod. 20 min.)Do výchozího místa, sedla Križići (371 m), se lze dostat linkovým autobusem nebo vlastním autem po silnici, která vede celým ostrova. V sedle odbočuje cesta do obce Beli. Při výstupu na Sis je třeba hned v sedle odbočit vlevo ze silnice severním směrem po pastýřské stezce, která vede podél suché zídky až na Sis (639 m). Z vrcholu je výhled na Učku na pevnině, na ostrov Cres a na celý Rijecký záliv s Gorským kotarem v pozadí. Na Gorice se chodívá ze Sisu po hřebenu severním směrem, přes široké Velo sedlo - 30 min. Na Sisu objevili archeologové prehistorické opevněné hradiště, vlastně pozorovatelnu, z níž byl přehled a možnost kontroly téměř celého Kvarneru. Obzova na Krku
Pro horské turisty je zajímavá jen jižní část ostrova Krku. U Vrbniku vybíhají dva hřebeny: v jihozápadním je nejvyšší vrch ostrova, Obzova (568 m), ve východním pak Target, nejužší soutěska v Chorvatsku a druhá nejhlubší (dno je široké jen 1 až 3 m, výška stěn je až 400 m, délka 2 km). Soutěska je těžko přístupná. Vrcholky kopců na Krku jsou většinou vynikajícími vyhlídkovými body. Některé z mnoha turistických stezek v okolí Bašky (viz výlety z tohoto letoviska) jsou i velmi dobře trasovány. Jedním z iniciátorů značení těchto stezek byl Čech Emil Geistlich (1870 - 1922), který je pochován v Bašce na hřbitově pod vrchem Stražica.
Treskavec (319 m, místně Malmašuta), který je nejvyšším bodem na silnici mezi městy Baška a Krk a je východiskem výstupu, je dosažitelný autem i autobusem (zastavuje na požádání). Od Treskavce se stoupá k Velému vrhu (541 m) po nové makadamové cestě 1 km směrem k jihu borovým lesem k suché zídce. Pak bez cesty kamenitým terénem opět na cestu, která zahýbá vlevo do borového lesa. Odtud se odbočí vpravo a poněkud klesá stezkou pod Veli vrh a následuje výstup kolem suchých zídek na Veli vrh (541 m) s kamenným sloupem. Odtud se střídavě stoupáním a klesáním vystoupí krasovými stráněmi na Obzovou (568 m). Z Velého vrhu je to 30 min. Cesta není. Výhled na ostrov Krk, okolní kopce, Rijecký záliv. Za letních veder namáhavé. Návrat je možný buď stejnou cestou nebo sestupem k rozcestí na Bašćanskou Dragu. Vytrvalí turisté mohou pokračovat po hřebenu na kopec Orljak (539 m) s pěkným výhledem a pak dále na kopec Veli Hlam na konci hřebenu. Odtud je pak možný sestup na Bašské polje (Bašćansko polje).
Kamenjak na RábuNad jihovýchodním pobřežím Rábu se zdvihá krasový hřeben Kanat, který se táhne v délce 10 km. Směrem do vnitrozemí jsou jeho svahy povlovné, zatím co k Velebitskému průlivu spadá místy téměř kolmými holými skalními stěnami až 400 metrů vysokými. Tato mohutná bělostná bariéra, která je dobře patrná z Jadranské magistrály, vytváří na pohled dojem, že je ostrov Ráb kamenitá pustina. Přitom na druhé straně hřebenu jsou úrodná zelená pole. V nejvyšší části pásma se rozkládá široká krasová vysočina Kamenjak se skromnými pastvinami a četnými suchými zídkami. Její jméno plně vystihuje přírodní podmínky v těchto místech.
Východiskem výstupu je buď město Ráb nebo vesnice Mundanija (výstup odtud je kratší; obě místa jsou dostupná autem, Ráb též autobusem). Značená cesta vychází od autobusové zastávky v centru Rábu. Dovede k pěší stezce, vydlážděné kameny, kterou se vystoupá serpentinami nad město, až k asfaltové silnici Ráb - Lopar. Po dvou zákrutech cesty se uhne doprava na cestu, která vede na vrcholek ostrova (4 km, asfalt, dále pak málo udržovaný makadam). Touto cestou přes potok Sungu do vesnice Mundanija a na jejím konci u domu č. 94 začíná turistická stezka. Je to tzv. Premužićova stezka (pozor - nezaměňovat s Premužićovou stezkou, která vede severním a středním Velebitem). Obě stezky byly vytrasovány podle návrhu ing. A. Premužiće. Při návrhu stezky na Rábu vycházel ze zkušeností při realizaci projektu velebitské stezky. Rábská stezka pochází ze začátku 30. let min. stol. Stezka protíná 17 suchých zídek, které bylo nutno upravit a opatřit brankami (je třeba , aby je turisté zavírali, aby ovce, které se tu volně pasou, nemohly tudy pastviště opustit). Stezka s krásnými výhledy je dlouhá 1 824 m, výstup trvá 50 min. Na stezce poskytuje trochu stínu nevelký les. Na vrcholku Kamenjaku (410 m) je budova telekomunikačního zařízení. Zvlášť krásný je odtud výhled přes moře na severní Velebit, který se tyčí jako hradba ve vzdálenosti 15 km odtud, a z druhé strany na neblaze proslulý nevelký ostrov Goli otok (za Titova režimu koncentrační tábor) a dále též na celý ostrov Ráb. Návrat je možný buď stejnou cestou nebo po silnici, která je však úplně vystavena slunečnímu úpalu.
Sveti Vid (348 m) na ostrově PaguOstrov Pag je díky mostu, který byl před několika desítkami let postaven z pevniny přes Ljubačskou úžinu (Ljubačka vrata) na tento ostrov, velmi dobře přístupný a zvýšila se i jeho návštěvnost. Na nejvyšší bod ostrova, na vrh Sveti Vid se vystupuje z jednoho z těchto míst: z Pagu, Šimuni a Kolanu. Výstup na Sveti Vid (348 m) z Pagu (2 hod. 15 min.)Výchozí bod Pag je dostupný autobusovými linkami a osobními auty. Je z uvedených výstupů nejdelší. Vede z Pagu starou silnicí do obce Žestokog (těžba písku), 200 m před ní se uhýbá doleva a přes pastviny se stoupá na Vrh Žestokog, po 20 minutách se přijde k lokvi Sušice (nevelká prohlubeň s vodou) a vystoupá se na holou vyvýšeninu Ravne, odkud je již vidět vrchol, na němž je betonový zeměměřičský sloup a zříceniny kaple sv. Víta (Sveti Vid); výhled na větší část Velebitu a ostrova Pagu a na okolní jadranské ostrovy. Zajímavá je suchá zídka podél horského hřebenu, která zabraňuje ovcím přejít hranici pastviště. Cestu je možno si zkrátit na 40 minut, pokud dojedeme po staré silnici směrem na Novalju 6 km až do lokality Dubrova. Tam mezi dvěma zatáčkami, před zděným kruhem Meridijan (Poledník), který označuje patnáctý poledník, vpravo od cesty, a za zřícenou kaplí odbočují doleva směrem vzhůru značky, které zpočátku sledují stezku a později vedou prudce vzhůru kamením bez cesty. Výstup na Sveti Vid (348 m) z Kolanu (1 hod. 15 min.)Od Novalje se jede po nové silnici do vesnice Kolan (105 m). Silnice vede kolem obce. Ve velké zatáčce za vesnicí se silnice opustí a odbočí se k jihu na vozovou cestu, která vede Kolanskou dolinou. Na konci se cesta mění ve stezku. Opouští dolinu a napojuje se na značky, které sem přivádějí návštěvníky zprava, ze Šimuni na pobřeží (obec, přístav, kemp). Po značkách se stoupá směrem doleva (z levé strany je lokva) a povlovným výstupem se dojde na vrchol (25 min. od spojení stezek). |
|||||
